Sborový dopis: Velikonoce 2018

„Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy. Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá.“                                                               1. Korintským, 13, 4-7

 

Moře

Viděl jsem, Pane,

zachmuřené moře dorážet zuřivě na skály;

vlny se rozbíhaly zdaleka,

zčeřené, pyšné poskakovaly a vracely se do sebe, aby se předstihly,

která bude první a uhodí do skály.

Když zmizela bílá pěna,

skála stála beze změny, vlny se rozbily v proudy a vrátily se pak znovu.

 

Onehdy jsem viděl moře vážné a klidné.

Vlny přicházely zdaleka,

jakoby se ploužily, aby nevzbudily pozornost.

Podávaly si ruce a houpaly se bez hluku

a celou svou silou se položily na písek pláže, aby se dotkly břehu svými hedvábnými prsty.

Slunce je něžně hladilo

a ony rozdávaly štědře

jeho světlo v odražených paprscích.

 

Nauč mne, Pane,

vyhnout se bezhlavým ranám,

které unavují a zraňují, a nezasáhnou nepřítele;

Ušetři mě zbytečného hněvu,

který přitahuje pozornost, ale také oslabuje.

 

Nedopusť, abych se pyšně probíjel kupředu, šlapaje po těch, kteří jdou přede mnou;

setři z mé tváře krutý výraz vítězných bouří.

 

Právě naopak, Pane!

Učiň, abych klidně plnil každodenní úkol,

jako moře klidně přikrývá písek pláže;

Nauč mne pokoře moře,

když se sladce a jemně vlní,

aniž vyvolává pozornost;

dopřej mi, abych uměl počkat

na své bratry a sestry

a sladil svůj krok s jejich,

abychom šli ve společném souladu.

 

Dej mi vítěznou vytrvalost vln;

učiň, aby každý můj ústup

byl příležitostí k rozběhu;

dopřej mé tváři jasného výrazu čistých vod

a mé duši bělosti mořské pěny;

osvěť moji duši tak,

jako paprsky tvého slunce

zpívají na hladině moře.

 

Ale nade všechno, Pane,

učiň, abych neschovával pro sebe samotného tvé světlo

a aby všichni,

kdo se ke mně přiblíží,

navraceli se domů

s touhou koupat se ve tvé věčné milosti.                                          Michel Quoist