Daniela Brodská
Biblický text (L 19,10):
„Syn člověka přišel, aby hledal a spasil, co zahynulo.“
Kázání:
Sestry a bratři, milý sbore, milí přátelé!
Výrok patří k biblickému příběhu, který mnozí znáte. Je to příběh o Zacheovi. Abychom výroku lépe porozuměli, budu vyprávět biblický příběh. Zacheus je vrchní celník v městě Jerichu na hranici s územím Arabů. Zhruba tam, kde dnes probíhá hranice mezi Izraelem a zemí Palestinců. Zacheus je bohatý. Své bohatství očividně nabyl podvodem a útiskem. Pravděpodobně využíval svou moc vrchního celníka brutálně, aby získal peníze navíc, aby měl zisk. K tomu byl Zacheus malé postavy. Jeho vnější vzhled byl ubohý, vybízel k posměchu. Odporovalo si bohatství a mocí na jedné straně a žalostný zjeve na druhé straně. Již jméno vede k zamyšlení. Zacheus znamená spravedlivý a přece tento muž je toho pravým opakem.
A právě Zacheus, tento vzor hříšníka, který se provinil proti všem přikázáním, chce vidět Ježíše. Ježíš má procházet Jerichem. Dychtivé davy stojí zvědavě na ulici. A poněvadž trpaslíkovi Zacheovi je tento pohled odepřen, vyšplhá na jednu moruši. Bohatý člověk musí, místo usednutí do lóže, hledat skrovné místo na stromě podél silnice. Žalostný obraz – Zacheus je osamělý muž, který to právě pocítil. Takhle to v mém životě už dál jít nemůže. Uslyšel o Ježíši. Tak chce Ježíše aspoň vidět.
To zázračné se děje nyní. Ježíš jde po silnici. Zacheus ho vidí, ale nejen to. Zacheus je viděn a Ježíšem osobně osloven. “Zachee, (jmenuje ho dokonce jménem ) rychle sestup dolů dnes musím zůstat v tvém domě.“ Zacheus, osamocený hříšník, o kterém nikdo nechce vědět je viděn, vzat vážně a Ježíšem přijat. Ne tak, že by Zacheovy hříchy a chyby byly bagatelizovány, jako by nebyly tak zlé. Nikoli. Ježíš vidí Zachovu lítost nad dosavadním životem, jeho touhu po změně, proto ho volá, aby slezl ze stromu, chce přijít do jeho domu, aby mu poskytl odpuštění a útěchu. Neříká to výlovně. Ježíš jedná jednoduše tak, že se ho ujme a napřímí ho.
My víme sami, jak to může být dobré, když jsme ve smutné a tíživé situaci, oslovení místo toho, abychom byli tiše a bez povšimnutí pominuti. Jak dobré to může být, když ten, který zklamal, nebo je nemocný nebo osamělý byl vážně přijat, místo toho, aby byl pominut, jako by byl jen vzduch.
Zacheus se však cítí Ježíšem nejenom vážně přijat, raduje se! Přijímá Ježíše s radostí. ´S radostí´- to naznačuje, že Zacheus pochopil: Byl jsem ztracen, nyní jsem Ježíšovým prostřednictvím nalezl lepší cestu. Zachova radost jde tak daleko, že polovinu svého jmění dá chudým. A těm, které okradl a které vydíral to čtyřnásobně vrátí. Skutečnost, že ho Ježíš vidí a oslovuje, jde k němu do domu mu dá schopnost přerušit starý život, vrátit se k Bohu a k přikázáním, která nyní naplňuje. Ostatně na mnoha místech bible je vidět, že konec života bez Boha a proti Bohu a začátek nového života prostřednictvím Ježíše vyvolávají radost a je to slaveno jako radostná událost. Jako křesťané máme tedy důvod k radosti z hloubi duše, protože smíme počítat s Ježíšem Kristem.
Již při Ježíšově narození slyšíme hlas anděla. „Hle zvěstuji vám velikou radost…, protože se vám dnes narodil Spasitel.“ „Dnes“ to znamená: nemusíte čekat na vzdálenou budoucnost. Nyní, dnes, je Ježíš pro nás zde a návrat k němu je možný. Tak mluví Ježíš také k Zacheovi. „Dnes přišlo spasení také do tohoto domu“. Dnes máš, Zachee, důvod k radosti, protože Ježíš tě uviděl a oslovil a vstoupil do tvého domu.
I když to není přímo vysloveno: Zacheus reaguje a žije nyní jako ten, který přišel k víře. Zacheus pochopil, že peníze nejsou v životě všechno, žádostivost po penězích ho přivedla k tomu, že jednal falešně a okrádal. Zacheus především poznal, že je odkázán na lásku a odpuštění, a víc než vše ostatní je, když je člověk brán vážně a je milován. Zacheus pochopil jak je pěkné být svobodným, když víra a jednání se shodují.
Nic neslyšíme o tom, že by se Zacheus vzdal svého povolání vrchního celníka. Zůstává celníkem a také bohatým. Jistě stojí opět před otázkou, zda se nechá znovu zavléct do špinavých záležitostí. Ale přece dělá něco proti tomu tím, že dává chudým. Rozhodující je, že se změnil, ačkoliv bude ve všedním životě opět vystaven pokušením. Ale on proti tomu něco začal. Myslím, že je tomu také tak u mnohých z nás. Chceme být křesťany, chceme patřit Ježíši a sboru. Ale osvědčit se to musí ve všedním dni, když žijeme v poslušnosti přikázání a znova se navracíme k Ježíši Kristu K tomu chtějí sloužit také bohoslužby. Bohoslužby nám chtějí znovu přiblížit evangelium. Slovo, které Ježíš nakonec říká v domě Zachově, je celé evangelium „Syn člověka přišel, aby hledal a spasil to, co zahynulo“. K tomu abychom to slyšeli, jsme pozváni. Amen.