Bože, naše spáso,
naděje všech končin země
i zámořských dálek,
jenž konejšíš hukot moří,
hukot jejich vlnobití
i vřavu národů. (Ž 65,6b.8)
Milé sestry, milí bratři, milí přátelé,
letošní Advent a Vánoce budou jiné. Právě to může být zajímavá a neopakovatelná příležitost. I když se to nemusí na první pohled zdát, je to tak. Když nuceně odpadne celá spousta vnějších ruchů, můžeme se soustředit na to, oč v Adventu a o Vánocích skutečně jde.
A o co, že jde? Mohl bych Vám to říct, ale ta odpověď by nebyla úplná. Nikdy není úplná. Stále hledáme. Máme před sebou advent, který nám – většině z nás – dává více klidu než jindy snažit se přijít na to, co, nebo kdo vlastně v Adventu přichází.
Tenhle Advent a Vánoce budou jiné. Často posloucháme hořekování nad tím, jak se Vánoce proměnily ve svátky konzumu. Nemám to stěžování moc rád. Jen trochu jiným způsobem než zlořečený konzum ono hořekování odsouvá do pozadí příležitost hledat, na čem opravdu záleží.
Teď nás tedy asi opravdu čeká Advent se zavřenými obchody, nebo alespoň omezenou otvírací dobou. Předvánoční večírky v práci i s přáteli jsou odsunuty napřesrok. Odkládají se i adventní koncerty, Rybovy mše a vánoční besídky. Přicházíme tím jistě o část setkávání. Přicházíme tím ale i o část předvánočního stresu. Zkusme odolat nutkání vyplnit ten nabízený prostor pouze jiným druhem stresu.
Nečekaně a pravda poněkud vynuceně se nám nabízí prostor, který se pro jednou opravdu můžeme pokusit vyplnit tím klidem a „pokojem mezi lidmi“, který pastýřům spolu s narozením Mesiáše zvěstovaly nebeské zástupy (Lk 2,14). Tedy ne, že by to šlo snadno. Nemálo z nás toho má na hrbu nebo na srdci víc než dost. Ale i tak a právě tak, zkusme přijmout nabídku jiného Adventu a jiných Vánoc jako příležitost. Zkusme hledat, ale i nacházet, co je podstatou Vánoc.
Možná by nám v tom hledání mohla pomoci otázka: „Jsi v pořádku?“ Tou vyjadřujeme svůj zájem o druhého. Skrze ni pociťujeme zájem druhých. Díky ní se můžeme vzájemně přiblížit; sdílet svoje různá trápení, bolesti a samoty. Prožili jsme jich letos víc než dost. Právě v této mimořádné společné zkušenosti jsme i navzdory fyzické vzdálenosti o to víc propojeni. Tak to alespoň vidí britská (ex)princezna Meghan. Právě ona před pár dny lidem nabídla otázku „Are you OK?“ „Jsi v pořádku?“
Udělala to ve velmi osobním svědectví, v němž popisuje ztrátu svého nenarozeného dítěte. Vynáší na světlo bolest, o které mnoho žen, mnoho lidí mlčí. A přitom se Meghan zamýšlí nad tím, jak jako lidé můžeme své bolesti léčit i skrze sdílení a setkání s druhými lidmi. Samotu bolesti můžeme přemáhat díky blízkosti a přijetí druhými lidmi.
Letošní Advent a Vánoce budou jiné. I letos ale můžeme zažívat společenství s druhými lidmi. Rodina i nějaký užší kruh známých se setkávat může. Budeme se moci setkávat i v kostele. Zkusme tedy při našich setkáních otázku princezny Meghan přijmout za svou a ptejme se druhých: „Jsi v pořádku?“. A pak naslouchejme. A dovolme si také sami na tu otázku upřímně druhým odpovídat. Právě i skrze vzájemné sdílení a naslouchání můžeme přicházet na to, o co že to tedy o Vánocích jde.
Soustředit se na to, kdo přichází, můžeme také díky tichu, kterého je letos víc, než kdy jindy.
V tichu i v otázce: „Jsi v pořádku?“ můžeme namísto stresu a izolovanosti poznat blízkost a přijetí. Druzí lidé jsou nám nablízku a přijímají nás. A Boží blízkost je právě to, co do světa v Adventu přichází. Boží přijetí je to, co se o Vánocích rodí v dítěti narozeném na periferii lidských obydlí i lidské pozornosti.
Právě v tom je zázrak Vánoc. Z místa, odkud to nečekáme, z místa mimo naše zorné pole k nám přichází někdo, kdo nám umožňuje prožít, že nejsme sami, že nás někdo přijímá. Umožňuje nám navzdory všem přehradám prožít blízkost druhých. Umožňuje nám prožít Boží blízkost.
V malém dítěti přichází doprostřed takového světa, jaký je, Bůh. Bůh, který „konejší hukot moří, hukot jejich vlnobití i vřavu národů“ (Ž 65,8). Bůh konejší.
Dítě, které přichází na svět, křičí a rodiče ho konejší. O Vánocích můžeme poznat někoho, kdo jako vystrašené dítě konejší nás. O Vánocích přichází na svět dítě, které konejší celý svět. A děti konejšit umí.
Michael Pfann, Váš farář
Bohoslužby v adventu a o Vánocích:
1. adventní neděle, 9:00, s večeří Páně slouží J. Kašpar
2. adventní neděle, 9:00 a 11:00 ve Strážném, slouží M.Pfann
3. adventní neděle, 9:00, slouží J. Weinfurter
4. adventní neděle, 9:00, dětská vánoční hra, nebo dětské bohoslužby vede M. Pfann
24. 12. „půlnoční“ ve Strážném, 22:00, slouží M. Pfann a J. Kašpar
25. 12. Boží hod Vánoční, 9:00, slouží J. Kašpar a M. Pfann
Vládní opatření omezují počet účastníků na bohoslužbách. Pokud v jejich důsledku nebude možné uskutečnit dětskou hru, proběhnou na 4. adventní neděli rodinné bohoslužby. Je třeba sledovat aktuální informace.
Texty a nahrávky vrchlabských bohoslužeb najdete na: http://vrchlabi.evangnet.cz.
Další bohoslužby, zamyšlení apod. na doma najdete na: www.e-cirkev.cz
Pravidelná sborová setkání (v době bez omezení):
Bohoslužby v 9:00 Vrchlabí a první neděli v měsíci v 11:00 Strážné
Biblická hodina pro dospělé v úterý 15:30
Consonare, trubači v úterý 17:00
Biblická hodina ve Speciální škole Diakonie ve středu 8:45
Večerní rozhovory (pro střední generaci) 1. a 3. středu 19:30
Biblická hodina pro děti ve čtvrtek v 14:30
Ten Sing ve čtvrtek 15:30
Setkání konfirmandů 2. a 3. pátek 15:15
Kontakty:
Farní sbor ČCE ve Vrchlabí, Českých bratří 112, 54301 Vrchlabí, vrchlabi@evangnet.cz, www.vrchlabi.evangnet.cz
č. ú. 1301838389/0800
Michael Pfann, farář, 605 028 995; Jakub Kašpar, kurátor 724 175 927
Sborový dopis ke stažení (pdf):