Vrchlabí, 28. 3. 2021
Milost našeho Pána Ježíše Krista a láska Boží a přítomnost Ducha svatého se všemi vámi. Amen
Pozdrav: Milé sestry, milí bratři, milí přátelé vítejme na dnešních bohoslužbách.
Introit: Jan 3,14b.15 Syn člověka musí být vyvýšen, aby každý, kdo v něho věří, měl život věčný.
Píseň: 172 Laudato si
Modlitba: Pane Ježíši, dnes si připomínáme den, kdy jsi na oslu přijel do Jeruzalém. Přijel jsi na oslu, bez fanfár a přece král. A lidé tě sami přijali zpěvem. Nepotrpěl sis na hvězdné manýry, nenechal jsi před sebou roloval červené koberce. A lidé sami ti kladli pod nohy měkké větve a vlastní oblečení. Uvěřili, stejně jako věříme my, že od tebe přichází pomoc a záchrana do našeho života. Proto ti vzdávali úcta a radovali se z tvé přítomnosti a my se k nim připojujeme.
A přece tvoje neslavně slavná cesta do hlavního města, mezi lidi, byla cestou na kříž. Ti, kteří tě vítali, nevydrželi tvoji přítomnost. Intenzita tvé lásky byla příliš velká, příliš všeobjímající, než abychom ji sami dokázali opětovat a dál rozdávat. A tak hledáme zkratky. Vyznáváme, že i pro nás samotné je tvoje cesta příliš těžká. A doufáme v tvé smilování.
O to více tě prosíme, pomáhej nám, abychom dokázali alespoň někdy vkročit na cestu tvé lásky, která si neklade podmínky. Veď nás, ať po ní v životě dokážeme ujít, co největší kus.
Buď s námi i dnes a tady, ať se tvoje láska projevuje radostí ze setkání nás všech, malých i velkých. Amen
1. čtení: Mt 21,1-9
Píseň: 29 Sny dojdou dál
Kázání: Mk 14,3-9 (Jde spíše o osnovu rozhovoru s dětmi, než o kázání ke čtení)
Milé děti, milé sestry, milí bratři, milé děti,
víte, co je tohle za zvíře? Plejtvák obrovský. Co dělá takový plejtvák obrovský? … Především obrovsky plejtvá. Plýtváte s něčím? A je to správně? Nezlobí se někdy rodiče? Plýtvat se nemá, že. Já vám povím příběh o tom, že někdy v životě přijdou chvíle, kdy je potřeba plýtvat a to obrovsky!
Před chvílí jsme slyšeli o tom, jak Ježíš vjel do Jeruzaléma. Vzpomenete si na čem tam jel? Na oslovi. Přijel na oslovi a lidé mu pod nohy na cestě pokládaly veliké listy palem a svoje oblečení, aby se mu dobře jelo. To je taky docela plýtvání, ne? Nechávat osla, aby člověku šlapal po oblečení. Ale oni to z nějakého důvodu dělali. K tomu Ježíši zpívali mu k tomu písničky. Proč to ty lidi dělali? … Cítili, že pán Ježíš je nějaký speciální člověk. Že má snad něco společného s Pánem Bohem. Cítili se dobře, když byl kolem nic. Proto zpívali.
Víte, proč přijel Ježíš do Jeruzaléma? Aby slavil Velikonoce. Velikonoce budou příští týden.
Co se stalo o Velikonocích. Zemřel Ježíš.
Krátce předtím, než byl Ježíš ukřižován se odehrál následující příběh. Bylo to dva dny před Velikonocemi. Je večer. Na večer Ježíš vždycky odjížděl z Jeruzálema spát pryč. Věděl, že v Jeruzalémě jsou lidi, kteří mu chtějí ublížit. Proto spával ve vesnici za Jeruzalémem, která se jmenovala Betanie. To znamená dům chudého. Bylo to daleko asi jako kdyby chodil spát třeba do Dolní Branné.
V Betanii bydlel Ježíšův kamarád Šimon. Ten kdysi býval hrozně nemocný. Měl nemoc, která se jmenuje lepra, nebo malomocenství. Slyšeli jste o tom někdy? To je nemoc, kdy vám zbělají různé části těla, třeba ruce, a pak vám upadnou. Tehdy tuhle nemoc nikdo neuměl léčit. Malomocní lidé žili v karanténě – to známe – až do smrti, nebo dokud se nevyléčili. Lidi se jim vyhýbali a oni žili osaměle. Co myslíte, bavil se s malomocnými Ježíš? Ano. Ježíš za takovými nemocnými chodil, bavil se s nimi a některé z nich i uzdravoval.
Nevíme jistě, jestli Ježíš vyléčil i Šimona. Je to možné. Rozhodně dřív právě tady v Betanii vzkřísil muže jménem Lazar, který umřel. V Betanii, domě chudého, mezi chudými a nemocnými lidmi dělal Ježíš velké zázraky.
Takže, Ježíš sedí u svého kamaráda, kterého se dřív všichni ostatní štítili. To se s lidmi někdy nese, i když už jsou zdraví. Ježíš se ho neštítí. A s Ježíšem ho navštěvují i další lidé. To je dobré ne?
Ten den večer se tam sešla docela veliká společnost. Leželi u stolu? Proč leželi? Tehdy se u stolu lehávalo. Jedli a povídali si spolu.
Najednou do toho domu přišla nějaká žena. Měla v ruce takovou hrozně drahocennou lahvičku. Ta lahvička byla z alabastru. Víte, co to je? Alabastr je takový bílý kámen. Něco jako křemen. Na rozdíl od křemene je ale měkký a vytesávají se z něj různé sošky nebo nádoby. Ty jsou pak hrozně drahé.
Ta žena měla v ruce takovouhle drahou, alabastrovou nádobu a v ní hrozně drahý voňavý olej – z nardu. To je taková kytka.
Co myslíte, že ta žena udělala. Proč přinesla tu drahou lahvičku, s drahým olejem? Rozbila ji.
Není to náhodou…? Plýtvání. Zdá se to jako velké plýtvání.
Ale ona pokračuje, napadá vás, co udělala s tím vzácným olejem? Nalila ho Ježíšovi na hlavu. Všude se linula krásná vůně.
Jak myslíte, že na to reagovali ti, co seděli kolem stolu? … Začali nejdřív potichu, a pak nahlas hrozně nadávat, že je to přece hrozná škoda lahvičky i oleje. Že to je strašné…? Plýtvání.
V té lahvičce bylo nardového oleje za 300 denárů. Tolik si vydělal jeden dělník za celý rok. Představte si, že dělníci, co tu vedle nás staví dům, celý rok pracují. Nekoupí žádné jídlo sobě, ani svým dětem, neplatí nájem a místo toho za ty peníze koupí olej a ten někomu vylijí na hlavu. Není to plýtvání?
Když už má člověk peníze nazbyt, nedá se s nimi udělat něco lepšího? Co třeba? Nějaký dobrý skutek. Dát chudým. To říkali i učedníci.
Co jim na to řekl Ježíš, co myslíte? Řekl. Nechte tu ženu! Proč ji trápíte? Udělala pro mě krásnou věc, opravdu dobrý skutek! O chudé je důležité se starat, ale můžete to udělat zítra, nebo za hodinu. Teď je výjimečná chvíle. Ježíš učedníkům naznačuje, že už tu dlouho nebude.
„Dokud tu jsem věnujte mi ještě pozornost. Ode mě se můžete něco naučit, něco přijmout – ono to prospěje i těm chudým. Být se mnou je vzácné, tak se chvilku soustřeďte na mou přítomnost, na mě, než vyrazíte do světa dělat dobré skutky. I já potřebuji vaši pozornost a péči. Ta žena to pochopila.“
Tohle říká Ježíš a přitom se z jeho hlavy line ta krásná vůně nardového oleje. Proč myslíte, že ta žena Ježíše pomazala drahým olejem? Proč takhle plýtvala. Přemýšleli jste někdy, co znamená to slovo Kristus? Ježíš Kristus. Ježíš je prostě jméno. Co znamená Kristus. Kristus je řecké slovo a znamená Mesiáš. A co znamená Mesiáš? Mesiáš je zase hebrejské slovo a znamená pomazaný. Ježíš je teď pomazaný, ale co znamená pomazaný.
Slyšeli jste někdy, že by se lidé z nějakého důvodu pomazávali olejem, nebo mastí? Člověk si maže třeba ruce, když je má suché, nebo nohy po dlouhé cestě. To je příjemné. Uleví to člověku od bolesti. Nohy se lidem pomazávaly už tehdy. Ve starověku neměli dobré boty a přitom chodili pěšky. Takže když přišli na návštěvu vzácní hosti, hostitelé jim často umyli nohy a někdy i namazali mastí proti puchýřům. Byl to výraz péče a úcty. To ale není všechno.
Slyšeli jste někdy nějaký příběh o tom, že by někomu pomazávali hlavu olejem. Komu se maže hlava olejem. V Bibli králům. Tak se korunovali králové, místo toho, co by se jim na hlavu posadila koruna, pomazala se olejem. Pomazaný je v Bibli tedy král. Co tedy vyjadřuje ta žena, když Ježíšovi pomazává hlavu olejem? Že je král. A ne tak ledajaký král.
Ale to pořád není všechno. Kdo se ještě v dávných dobách pomazával olejem, nebo balzamoval? (Třeba v Egyptě – mumie.) Mrtví. Mrtví se pomazávali olejem, než je položili do hrobu. Ježíš má brzo umřít a ta žena ho chtěla už na tu smrt připravit, a proto ho potřela drahým olejem. Chtěla se o něj dobře postarat, než bude pryč.
Tak si to shrňme. Co ta žena vyjadřuje, když Ježíše pomazává olejem. 1) Pěkně o něj pečuje. 2) vyjadřuje mu úctu. 3) Říká, že je král – pomazaný, mesiáš. 4) Připravuje jeho tělo na smrt.
Ta žena, že uvěřila tomu, že Pán Ježíš je něco extra. Že má něco společného s pánem Bohem. Že pro lidi dělá něco dobrého – uzdravuje je, pomáhá jim v životě, zajímá se o ně. Když žena Ježíše pomazává voňavou mastí vyjadřuje, že mu věří, že i pro ni přináší něco dobrého. Proto je pro ní vzácný.
A když máme kolem sebe někoho takhle vzácného, na kom nám záleží a komu záleží na nás, je úplně na místě obrovsky plejtvat. Ono to nakonec není tak úplně plýtvání, ale velká láska. Proto ta vůně. Amen
Píseň: 215 Chvalozpěv
Sborová oznámení:
Příští týden začíná velikonoční týden, stejně jako minulý rok nebude možné se scházet v plném počtu a opět nás čekají různá omezení. Nenechme si jimi velikonoční dobu pokazit a vejděme do ni plni naděje!
V příštím týdnu nás čekají patery bohoslužby:
1) Katolíci nás zvou na „ekumenickou“ křížovou cestu na Velký pátek od 16:15, bude se tentokrát konat u nich v kostele. Do kostela smí asi 50 lidí. Případní zájemci, ať se prosím co nejdříve nahlásí br. faráři, je třeba je zaregistrovat, aby se do kostela vešli. Křížová cesta bude přenášena online.
2) Velký pátek v 18:00 bohoslužby u nás.
3) V sobotu od 21:00 vigilie ve Strážném, pokud vláda udělí výjímku z nočního zákazu vycházení (kontrolujte na webu, nebo u svého faráře).
4) Neděle u nás od 9:00 s VP a
5) od 11:00 v Herlíkovicích s VP.
Bratr farář velmi děkuje Benovi Klineckému, Jakubovi Kašparovi a Adéle Pfannové za pomoc s vyklízením presbyterny/nedělkárny. Je připravená na malování. Divili byste se jak velký ten prostor je.
Sborový dopis je k rozebrání na stolku. Najdete v něm mimo jiné i rozpis bohoslužeb o Velikonocích. Pokud byste ho mohli vzít i členům (i nečlenům) sboru, kteří vám žijí poblíž, bude to hezké. Dejte ale Michalovi/bratru faráři vědět, komu je berete, ať ho nenajdou ve schránce dvakrát.
Stále probíhá tradiční postní sbírka Diakonie ČCE, která i letos směřuje na podporu diakonických aktivit v Libanonu, konkrétně na podporu vzdělávání dětí. Vedle dveří je k dispozici kasička, kam můžete své dary vložit. Případně můžete přispět on-line na účet sbírky přes www.postnisbirka.cz, na našem webu najdete i číslo sbírkového účtu, na našem webu i facebooku je také QR kód, kterým můžete přispět přímo.
Kvůli koronavirové epidemii se ani nadále nekonají žádná setkání v týdnu a nedělní školy. Mohou se konat pouze bohoslužby, ale rovněž v omezené kapacitě 10 % kostela. Až do odvolání se nás tedy může scházet maximálně 15 ve Vrchlabí a 10 ve Strážném.
Pokud nám to dovolí pandemie, tak se o víkendu 28. – 30. května opět uskuteční společný sborový víkend našeho, jilemnického a křížlického sboru v Herlíkovicích.
Pod stejnou podmínkou se 2. – 8. srpna uskuteční dětský tábor pro děti našich sborů.
Oba termíny si prosím zapište do diářů a předběžně s nimi počítejte.
Služby příští týden.:
Kázání: br. Michael Pfann
Presbyterská br. Ben Klinecký, ses. Jiřina Škodová
NŠ nebude
Hudební doprovod: dle domluvy
Úklid: Kašparovi
Modlitba: Jana Michlová
Prosíme Tě za nastávající sváteční dny,
Pane, kéž by smutek rodin, kteří přišli o své blízké,
Pane myslíme na všechny, kdo bojují za svobodu svého národa,
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé, přijď království tvé, buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes a odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům a neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť tvé je království i moc i sláva navěky. Amen
Píseň: 319 Vzdejme Pánu díky
Poslání: Mt 11,28–30 Ježíš říká: Pojďte ke mně, všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout. 29 Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorného srdce: a naleznete odpočinutí svým duším. 30 Vždyť mé jho netlačí a břemeno netíží.“
Požehnání: Ž 121,5-8
Pán je ochránce tvůj,
Pán je stín tvůj
po tvé pravici je Pán.
Neubije tě Slunce ve dne ani Luna v noci.
Pán ochrání tě před zlem,
v ochranu bere tvou duši.
Tvé cesty v ochranu bere Pán nyní i napořád.
Píseň: 338 Tobě, Pane, dík