Michael Pfann
Vrchlabí 27. 6. 2021
Texty: Introit: Ž 37,4.16, 1. čtení Lk 12,13–21, Kázání Lk 12,22–24, 3. čtení Gal 6,2.8-10
Písně: 442, 611, S 172, 630, 681
Milé děti, milí přátelé,
k přípravě mého dnešního povídání jsem pozval taky dámy a pány, sestry a bratry, kteří chodí na biblickou hodinu pro dospělé. Povídali jsme si spolu o příběhu, podobenství, o kterém si budu dneska povídat i s Vámi. Poprosil jsem dámy a pány na Biblické, aby mi pomohli vybrat obrázky, pomocí nichž budu podobenství povídat. Tak koukejte.
0
Začnu otázkou: Jste bohatí? Tady jsem sám vybral takového bohatého pána. A čím jste bohatí? V čem je to vaše bohatství? Tak uvidíme.
1
Za Ježíšem přišel jednou jeden muž. Spolu ze svým bratrem po rodičích zdědili nějaké bohatství. Nevíme, jestli to byly peníze, domy, zvířat, či co. Ale bylo to nějaké bohatství. Problém byl, že bratr toho muže se s bráchou o ty věci nechtěl podělit. Dokážete si to představit? Co byste dělali?
Ten muž přišel za Ježíšem. Říkal si asi, ten pomáhá kdekomu, léčí, křísí z mrtvých, třeba pomůže i mě. Prosí Ježíše, aby domluvil jeho bráchovi, ať se s ním o to dědictví, o bohatství po rodičích podělí. Co na to Ježíš? Pomůže mu? Ne.
Říká, že není žádný soudce, aby mezi nimi rozhodoval a k tomu přidává. Dávejte si pozor na chamtivost!! Nebuďte nenasytní. Nechtějte pořád víc než máte. Protože v životě nejde o to, abyste měli spoustu věcí. Ty vám jsou nakonec k ničemu. V životě jde o něco jiného. Jenže o co.
Když jsem na biblické poprosil, aby našli nějaký obrázek k tomuhle rozhovoru, čekal jsem, že najdou třeba nějakého strýčka skrblíka, který sedí na penězích. A jinak je sám. Místo toho pan Pelc, vybíral přesný opak. Vybral samé obrázky, na kterých jsou dva lidi. Chtěl asi ukázat, že věci, které jsou v životě důležité si nekoupíš. A když budeš moc myslet na zabezpečení spoustou peněz nebo jídla, zapomeneš si všimnout, že kolem tebe jsou druzí lidí. Přitom to dobré je, že můžeš držet svého syna za ruku, obejmout člověka, kterého máš rád, nebo tancovat s tátou. To si žádnou chamtivostí nekoupíš. Pochopil jsem to správně?
2
Tak a teď to podobenství: Byl jednou jeden muž. Ten muž byl hrozně bohatý. Měl velká pole, ty dobře plodily, a tak měl dost co jíst a dost peněz. Jeden ro se stalo, že všechny jeho pole měla fakt velikou úrodu. Spoustu obilí, z toho je spousta chleba, spousta jídla a peněz. Měl velkou úroda a co myslíte, že udělal? Radoval se?
Ne, ne, začal hrozně přemýšlet. Seděl na židli, z hlavou v dlaních. Sám. A lámal si hlavu nad tím, co má s takovým bohatstvím udělat? Vždyť toho má tolik, že se mu to ani do stodol nevejde. Co myslíte, že nakonec udělal? Co byste dělali vy, kdybyste měli víc – třeba čokolády – než potřebujete?
3
Ten pán si řekl si: „Ahá, to je jasný, když nemám dost velké stodoly, aby se mi tam všechno vešlo, tak prostě postavím větší. A je to. A šel a postavil větší stodoly. Tam dal celou tu úrodu. Jako by si koupil větší prasátko a tam nacpal všechny peníze. Nebo si koupil větší krabici a tam nacpal víc čokolády. A radovat se, že teď si může dát nohy na horu a mít klid na celý život. Pít, jíst, radovat se! Zabezpečil se na budoucnost, to je rozumný ne? Spořit si je moudrý. Udělal to správně?
Uložil všechno čokoládu do velké krabice. Jenže, víte, co se stane s čokoládou, když ji necháte moc dlouho někde ležet? Vytvoří se na ní takový bílý povlak a člověku už se potom tolik nechce jíst. (My tomu doma s bráchama říkáme speciálním označením, ale to vám řeknu jen osobně, ne na inernetu: ). Čokoláda, když ji dlouho necháte ležet, tak se taky zkazí. To nás vrací zpátky k podobenství.
4
Ten muž nacpal všechnu úrodu do velkých stodol. Na scénu přichází pán Bůh. O ten muž asi moc nikoho jiného než sám sebe totiž nepotřeboval, neposlouchal. Sám vydělal, sám se rozmyslel, sám probral se sebou, co má dělat s úrodou a nakonec sám seděl s nohama nahoře. A když neposlouchal nikoho jiného, musel k němu přijít až pán Bůh a pořádně s ním zaklepat, aby poslouchal někoho jiného než sám sebe.
Víte, co mu pán Bůh řekl? Řekl mu: Blázne!! Blázne, co si myslíš. Ještě v noci přijdou a připraví tě o tvou duši, připraví tě o život. A co bude s tím bohatstvím, co sis nashromáždil. To bude k ničemu. Nikdo nevíme, jak dlouho na světě budeme. Jak dlouho budeme moct žít ze svého bohatství.
A pán Bůh mu ještě řekl. Takhle to může dopadnou každým, kdo si syslí bohatství peněz, jídla a čokolády. Má všeho spoustu, ale ve skutečnosti, před pánem Bohem bohatý není.
Má hodně, ale bohatý není. Jak tomu rozumět? V čem tedy spočívá to bohatství. Co je v životě důležité, když ne majetek? Co myslíte?
5
Pan Ježíš pokračoval a říkal lidem: Nestarajte se o to, co budete jíst, nebo co si budete oblíkat. To není to nejdůležitější. V životě jsou důležitější jiné věci. Koukněte třeba na ptáky, ty taky nesejou a nesyslí si úrodu do stodoly a pán Bůh jim dá najíst. Co by se nepostaral o vás.
Když jsme procházeli na biblické ten příběh a prosil jsem dámy a pány, aby k něm našli obrázky, bylo to chvílema těžké. Ten příběh není až tak veselý. Když jsme ale přišli sem a Ježíš začal ukazovat, že v životě jsou důležitější věci než jídlo a oblečení, totiž že opravdové bohatství je v něčem jiném, začali dámy a pánové najednou nacházet spoustu obrázku. Koukejte toho bohatství: Ptáci – o které se pán Bůh stará. Kytky, které nemají stodoly a stejně krásně kvetou. Motýli. Veselí lidi kolem stolu.
Tak možná vidíme, že to opravdové bohatství je v tom, že žijeme v krásném světě, o který se Bůh stará. O ptáky, o motýly, o kytky i o lidi. Ta krásná příroda a lidi, které máme rádi. Pán Bůh, který se o nás stará. V tom asi bude to pravé bohatství.
Tak co jste bohatí? Amen