Vrchlabí 26. 6. 2022 (rodinné bohoslužby)
Michael Pfann
Texty: Introit Ef 2,17, 1. čtení a kázání Gen 28,10–22, 3. čtení Sk 2,28,
Písně: 637, 715, 716, 422
Milé děti, milé sestry, milí bratři, milé děti,
Úplně na začátek vás dneska naučím takovou speciální techniku. Jmenuje se „salámování“. Já pro vás tady mám kameny. Víte, jak kameny vypadají pěkně, když jsou ve vodě, lesknou se a tak. A když je pak vytáhnete, tak už se tak nelesknou. Technika salámování slouží k tomu, aby se vám leskly i venku z vody.
*
Máte rádi dobrodružství? … Co to je dobrodružství? … Tento týden končí škola, pomalu začínají prázdniny a vás čekají různá dobrodružství. Co třeba? Tábory atd. Vydáte se za dobrodružstvím. Povím vám dneska příběh člověka, který se vydal za dobrodružstvím.
*
Jmenoval se Jákob. Slyšeli jste o něm už? Jákob. Jákob byl docela vykuk, udělal v životě různé docela nepěkné věci. Kvůli tomu se na něj hodně naštval jeho bratr Ezau. Chtěl ho zabít, a proto musel Jákob utéct z domova. Úplně pryč. Nejel na prázdniny, prostě musel utéct z domova i ze země, ve které do té doby žil. Dokážete si to představit? … Utíká z domu. Než se nakonec vrátí domů, čeká ho spousta dobrodružství. Některá z nich budou hodně těžká.
Ráno se rozloučil s mámou Sárou. Zamával ji a vyrazil. Dneska večer naposledy spí ještě ve své zemi. Ne doma, ale na hranicích do ciziny. Jako byste si ustlali třeba u pramenu Labe s výhledem do Polska. Kouká na západ slunce nad svojí zemí. Loučí se. Myslím, že s sebou nemá ani spacák, možná nějakou ovčí kůži. Co myslíte, že si dá pod hlavu? Má polštář? … Ne. Dá si pod hlavu kámen. Myslíte, že se na kameni spí dobře? Asi nic moc. Můžete to v létě někde na táboře vyzkoušet. Jákob si položí hlavu na kámen a usíná.
Měl nějaké sny? Co myslíte. Co se mu tak mohlo zdá před odchodem z domova? … Sny jsou důležité. Máte nějaké speciální sny? … Občas v nich člověk zažije nějaké důležité setkání. Představte si, že Jákobovi se zdálo, že u hlavy, tam kde ležel, mu stojí žebřík. Žebřík. Kam asi vede? … Žebřík až do nebe. Nahoru a dolů po tom žebříku vystupují a sestupují andělé. Andělé jsou takoví poslové Pána Boha. Nosí nám důležité zprávy od Pána Boha a někdy tak od nás Pánu Bohu. A úplně nahoře, v nebi, na konci toho žebříků stojí sám Pán Bůh.
Andělé chodí nahoru, dolu. Co tak se asi mohl Pán Bůh dozvídat o Jákobovi. Co nosili andělé za zprávy. Že Jákob ublížil bráchovi. Že je to podfukář. Ale také že má strach. Neví, co ho čeká. Vydává se za náročnou, dobrodružnou cestu životem. Má strach, co se mu cestou stane.
A co jde asi s anděli po žebříku dolů? Pán Bůh říká Jákobovi: „Já jsem Hospodin, Bůh tvého dědy Abrahama, i tvého otce Izáka. Ty teď utíkáš pryč ze své země. Já ti ale říkám, že na cestě neumřeš. Naopak budeš mít spoustu a spoustu dětí. A jednou se sem vrátíš. Bude to tvoje země. Já ti ji dám a dám ji také tvým dětem a vnoučatům. Jednou vás tu bude sídlit spousta. Teď jdeš pryč, do ciziny, za těžkým dobrodružstvím, ale já jsem s tebou. Budu na tebe dávat pozor kamkoli půjdeš. Nikde tě neopustím. Ale přivedu tě zpátky a tahle země bude tvoje a tvé velké rodiny. Já jsem s tebou!“ To je důležité, to si zapamatujte: Pán Bůh Jákobovi, říká: „Já jsem s tebou!“
*
Jákob ještě chvíli kouká na ten žebřík. Jak nahoru a dolů chodí andělé, a pak se probouzí. Probudí se a říká si… Co si asi tak může říkat? … Je asi překvapený, co se mu to stalo. Ale pak říká: Tady na tom místě je Hospodin, Pán Bůh je tu. Setkal se se mnou. Viděl jsem ho ve snu. Na tomhle místě je asi nějaká brána do nebe. No a co udělá dál?
Jákob vezme ten šutr, co měl pod hlavou. Postaví ho, jako takový posvátný sloup. Jako takový pomník. Památku, připomínku toho, že se tady potkal s Pánem Bohem. Postaví ten kámen a poleje ho olejem.
Proč ho polívá olejem? … To je takové zvláštní znamení, že to je speciální, posvátný kámen, který označuje posvátné, speciální místo. Proč je speciální to místo? … Protože se tam Jákob setkal s pánem Bohem. Takové místo potřebuje nějaké jméno. Jaké jméno by mohlo mít? … Bét-El. Dům Boží, kde přebývá Bůh.
*
Jákob postavil dům Pánu Bohu. Je pán Bůh jen na jednom místě, jenom v tom místě? … Ne. S Jákobem šel po cestě a my věříme, že Pán Bůh je i s náma. Když jsme doma, nebo venku, na prázdninách, věříme, že Pán Bůh s náma nějak je, nějak na nás dává pozor a nějak se o nás stará. Pamatujete si, co říkal Pán Bůh Jákobovi z toho žebříku? … „Jsem s tebou!“ To platí i pro nás, i nám Pán Bůh říká, jsem s tebou. Kamkoli jdeme.
Začínají prázdniny a vy vyrážíte za dobrodružstvím. Tak si pamatujte, že Pán Bůh je i na těch dobrodružstvích s váma. Abyste si na to mohli vždycky vzpomenout, na to máte ty kameny.
Co postavil Jákob Pánu Bohu na tom místě, kde se s ním setkal? … Kámen. Co s ním udělal? … Polil ho olejem, pomazal ho. Co jste udělali vy s těma kamenama, které jste dostali? … Tak jako Jákob pomazal ten kámen, aby tím vyjádřil, „tady je Pán Bůh“, vy budete mít tyhle vyleštěný kamínky, aby vám připomínaly, že Pán Bůh je s váma kamkoli půjdete, v jakémkoli dobrodružství. Můžete si je dát do kapsy, nebo na dno batohu. Vždycky, když ho náhodou najdete, připomene Vám to ty slova, který Bůh řekl Jákobovi. „Já jsem s tebou!“ Je s váma.
Přeju Vám, aby na všech dobrodružstvích, do kterých se o prázdninách budete pouštět, byl Pán Bůh s váma. Tak vzhůru za dobrodružstvím!
Amen