Jakub Hála
Vrchlabí 9. 5. 2021
Introit: V knize Přísloví je psáno:
Spravedlivý prozkoumává svému příteli cestu, kdežto svévolníky jejich cesta zavede…V každičkém čase miluje přítel- zrodil se bratrem pro doby soužení.
Modlitba
Milostivý Bože, ty jsi nám daroval tento úžasný svět. Svět plný tvarů, barev, vůní. Svět plný vztahů, plný nálad a melodií, svět plný slov a rytmu. Dal jsi nám svět plný myšlenek a plný druhých lidí.
Hospodine, prosíme, dej nám schopnost všechno to plně a do hloubky vnímat. Dej nám k tomu svého svatého Ducha.
Amen
Čtení Job 38
Na to odpověděl Jóbovi ze smrště Hospodin slovy: 2 „Kdo to zatemňuje úradek Boží neuváženými slovy? 3 Nuže, opásej si bedra jako muž, budu se tě ptát a poučíš mě. 4 Kde jsi byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, víš-li něco rozumného o tom. 5 Víš, kdo stanovil její rozměry, kdo nad ní natáhl měřicí šňůru? 6 Do čeho jsou zapuštěny její podstavce, kdo kladl její úhelný kámen, 7 zatímco jitřní hvězdy společně plesaly a všichni synové Boží propukli v hlahol? 8 Kdo sevřel moře vraty, když se valilo z lůna země, 9 když jsem mu určil za oděv mračno a za plénku temný mrak, 10 když jsem mu stanovil meze, položil závory a vrata 11 a řekl: ‚Až sem smíš přijít, ale ne dál; zde se složí tvé nespoutané vlnobití!‘ 12 Zdali jsi ty někdy za svých dnů dal příkaz jitru a vykázal jitřence její místo, 13 aby se chopila okrajů země a svévolníci byli z ní vytřeseni? 14 Země se mění jak hlína pod pečetidlem, ale oni tu stojí, ač jsou jen šat. 15 Svévolníkům bude odepřeno světlo a zvednutá paže bude přeražena. 16 Přišel jsi až ke zřídlu moře, procházel ses po dně propastné tůně? 17 Byly ti odkryty brány smrti, brány šeré smrti jsi spatřil? 18 Postřehls celou šíři země? Pověz, znáš-li to všechno. 19 Kde je cesta k obydlí světla? Kde má své místo temnota? 20 Můžeš je vykázat do jejich hranic? Máš ponětí o stezkách k jejich domu? 21 Tušil jsi, že se jednou narodíš a jak velký bude počet tvých dnů? 22 Přišel jsi někdy ke skladům sněhu, spatřil jsi sklady krupobití, 23 které si šetřím pro časy soužení, pro den války a boje? 24 Kde je cesta k místu, kde se dělí světlo? Odkud se žene na zemi východní vítr? 25 Kdo vyryl koryta povodni a bouřnému mračnu cestu, 26 aby pršelo na liduprázdnou zemi, na poušť, v níž člověka není, 27 aby se napojila místa pustá a zpustošená a vzešla mladá tráva? 28 Má snad déšť otce? Kdo zplodil krůpěje rosy? 29 Z čího lůna vyšel led? Kdo rodí nebeské jíní? 30 Vody tuhnou na kámen, zamrzá hladina propastné tůně. 31 Dovedeš spoutat mihotavý třpyt Plejád nebo rozvázat pouta Orióna? 32 Vyvedeš hvězdy zvířetníku v pravý čas a povedeš souhvězdí Lva s jeho mladými? 33 Víš, jaké jsou řády nebes? Ty jsi je ustanovil, aby dozírala na zemi? 34 Pozvedneš svůj hlas k oblaku, aby tě přikryla spousta vod? 35 Posíláš snad pro blesky, aby přišly a ohlásily se ti: ‚Tu jsme‘? 36 Kdo dal ibisovi moudrost a kohoutovi rozum? 37 Kdo je tak moudrý, aby sečetl mraky? Kdo složí nebeské měchy, 38 když prach se v slitinu spojí a hroudy k sobě přilnou? 39 Můžeš ulovit pro lva kořist a uspokojit lačnost lvíčat, 40 když se krčí v peleších, číhají ve svém doupěti v houští? 41 Kdo opatří úlovek krkavci, když jeho mláďata volají k Bohu a bloudí bez potravy?
Kázání Jan 15, 12-17
12 „To je mé přikázání, abyste se milovali navzájem, jako jsem já miloval vás. 13 Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele. 14 Vy jste moji přátelé, činíte-li, co vám přikazuji. 15 Už vás nenazývám služebníky, protože služebník neví, co činí jeho pán. Nazval jsem vás přáteli, neboť jsem vám dal poznat všechno, co jsem slyšel od svého Otce. 16 Ne vy jste vyvolili mne, ale já jsem vyvolil vás a ustanovil jsem vás, abyste šli a nesli ovoce a vaše ovoce aby zůstalo; a Otec vám dá, oč byste ho prosili v mém jménu. 17 To vám přikazuji, abyste jeden druhého milovali.
Sestry a bratři, vezměte si do rukou evangelia – vezměte ty stránky mezi prsty a podívejte se, kolik toho je… tak toto, těchto pár stránek, to je všechno. To je opravdu všechno. Více toho nebude! Nic víc, než nám Ježíš řekl, jako svým učedníkům, v tomto tenkém svazečku veršů a kapitol toho opravdu nebude. A nezapomeňme, že to, co zde ukazuji, je pro jistotu čtyřikrát zopakované jedno a to samé!
Celá Ježíšova zvěst se vešla na těchto pár stránek. Tedy žádné veledílo. Ale dobře tak. Kdo by měl čas a chuť číst metry knih a spisků, se složitým poznámkovým aparátem? Ježíšova zvěst je napsána zde – všechno – „všechno, co slyšel od Otce“. A vlastně jen část z toho, je záznam jeho slov! Velká část z toho je vlastně jen záznam toho, co činil/co konal…
Tedy opravdu žádné velké složité učení (teologii nechme teologům – to je také potřebné vědecky a do hloubky Ježíšovu zvěst zkoumat, to bezesporu). Ježíšovo učení je jednoduché, přímé, pochopitelné, přijatelné(!), inspirující… A celé to učení by se dalo s trochou fantazie shrnout do toho sedmnáctého verše: „abyste se navzájem milovali„. Nebo pro náročnější (verš dvanáctý): „ abyste se milovali navzájem, jako jsem miloval já vás“. Tečka.
Už nejsme otroci/služebníci – jsme Ježíšovi přátelé. Někdo, na kom Ježíšovi záleží, má nás rád-ba miluje nás, obhajuje nás, učí nás, domlouvá nám, prosí za nás, uzdravuje nás a křísí nás z mrtvých – tím, že nás vyvádí z omylu našeho vnímání světa. Tím, že nás učí, že smrt a opuštěnost a beznaděj prostě není samozřejmým finálem našich životů. Svět je postaven jinak.
Jak? Nevíme. Pán Bůh se ptá Joba, tím naším překrásným, poetickým prvním čtením: tak člověče, vzmuž se, opásej se (rozumějme- připrav se k obhajobě, k argumentaci, k slovnímu vyjádření:
Kde jsi byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, víš-li něco rozumného o tom? – NEVÍM, PANE…
Přišel jsi až ke zřídlu moře, procházel ses po dně propastné tůně, člověče? – NEPŘIŠEL, NEPROCHÁZEL, PANE…
Tušil jsi, že se jednou narodíš a jak velký bude počet tvých dnů? – NETUŠIL, NEVÍM, PANE…
Kdo dal ibisovi moudrost a kohoutovi rozum? – NEVÍM, PANE…
Kdo je tak moudrý, aby sečetl mraky? Kdo složí nebeské měchy, když prach se v slitinu spojí a hroudy k sobě přilnou? – NEVÍM, PANE…
Hospodin se nás ptá a my musíme s pravdou ven, že nevíme nic – i přes mnohá zjištění člověka i přes všechnu vědu a rozum- to podstatné o fungování existence a bytí nevíme… K tomu ukazuje ta dnešní neděle-ROGATE. To se dá překládat, jako ptejte se, nebo modlete se.
Mnoho věcí nevíme. Jak bude vypadat naše budoucnost? Pán Bůh to ví. A za co máme prosit? Aby nám to všechno ozřejmil? No to bychom asi chtěli trošičku mnoho. Co bychom si s tím počali? Uměli bychom pak s naším časem a našimi schopnostmi naložit lépe? Změnili bychom naše životy (od základu)? Milovali bychom pak bližního svého jako sebe sama? Nevíme, ani to nevíme. A proto se máme modlit.
Ne za to, abychom všechny ty věci pochopili. Ne za to, abychom se v těch všech věcech vyznali. Ale abychom stále vnímali, že jsme stále, i přes všechny naše životní hlouposti, Boží přátelé. Myslím, že si málo uvědomujeme, jak moc měl Ježíš své učedníky rád, jak se o ně (nejen duchovně) staral… Měli bychom si to připomínat častěji… protože si tím zároveň urovnáváme ten náš vztah s Hospodinem. I my jsme učedníci, i my jsme jeho přátelé-tomu věřme.
Všimněme si ale také, že je tam vlastně nenápadně použita podmínková věta: jsme jeho přátelé, za předpokladu, že dodržujeme, co nám přikázal. Troufám si tvrdit, že chceme být Božími přáteli. Že cítíme tu šanci, tu příležitost být zadobře s Pánem Bohem. To je přeci nabídka, která se neodmítá… Měli bychom se tedy opravdu snažit dostát té naší části, totiž abychom opravdu druhé měli rádi. Abychom byli „l(á)askaví“- plni lásky. A to má přinášet nějaký užitek→
A ten užitek má „zůstat“. Nebo jinak řečeno, ten užitek, který máme do tohoto světa přinášet po nás má zůstávat, má se ve světě zdržovat, má ve světě bydliti – má (podle slovníku) „nepřestati existovati“!
To, co nám předal Ježíš Kristus, jako svým učedníkům, to my máme přinášet jako plody naší lásky tomuto světa modlit se za to, aby tyto naše plody přesáhly existencí a trváním i nás samotné. Protože my jen předáváme dál lásku Kristovu. Jako ON miloval nás, tak my máme milovat druhé. To nekončí naším úsilím, nebo našimi snahami. My máme být účastni na zprostředkovávání Kristovy lásky, jako bychom se starali o něco, co nám svěřil dobrý přítel. My jsme dostali od Krista do opatrování jeho největší dar, jeho největší vlastnictví – Boží lásku (jak nám ji předal/vysvětlil/ozřejmil/jak nám ji ukázal…). Pán svému otroku nemusí nic vysvětlovat, nic zdůvodňovat. Ale přítel příteli vše s láskou vysvětlí. A Ježíš nám to vysvětlil. Dal nám poznat všechno, co měl od Otce.
Už nic víc nebude. Žádné pokračování Nového zákona. To je všechno! To totiž úplně stačí. Jak s tím naložíme, je jen na nás. Ale věřím, že s tím naložíme svědomitě, protože přece chceme býti vnímáni jako Boží přátelé (nebo ne?).
Tedy Rogate → tedy ptejme se. Ptejme se Hospodina na jediné. Ne na budoucnost. Ale na to, zda se můžeme cítit stále jako jeho přátelé.
Jak člověk pocítí, že jsme Hospodinovy/Kristovy přátelé? Mně osobně stačí zamyslet se nad významem toho slova „přítel“ – přítel je ten, kdo je nám při-těle. Někdo neoddělitelně vedle nás. Tak neoddělitelně, že je nám až vlastní. A vlastně také ten, kdo nám „přeje“ (kteréžto slovo má také onen stejný základ) – totiž ten, který nám prokazuje dobro, kdo nám dává radost – a komu dáváme radost my…
Spravedlivý prozkoumává svému příteli cestu, kdežto svévolníky (tedy ty, kteří jednají podle své vůle a nejsou při těle druhým- ty) jejich cesta zavede.
V každičkém čase miluje přítel, zrodil se bratrem pro doby soužení.
Takový byl Hospodin pro Krista, takový byl a je Kristus pro nás a takoví máme být my pro ostatní. A to je opravdu všechno – to bohatě stačí.
Amen
Ohlášky:
Děkuji br.faráři Hálovi za kázání a br. Klineckému za hudební doprovod.
Právě probíhá sbírka, která je určena pro potřeby sboru. Všem děkujeme za Vaši štědrost, bez které se sbor neobejde. Děkujeme všem, kteří přispívají sboru svými dary. Sbírky vykonané při bohoslužbách a salár, který platíte, jsou podstatnými zdroji příjmů sboru a bez nich by náš sbor nemohl ani topit, ani svítit, ani udržovat sborový dům a ani platit personální fond. Děkujeme.
Po dlouhém čekání vychází nový evangelický zpěvník. Je za ním mnoho let usilovné práce mnoha lidí. Zpěvník, který jsme používali dosud, vyšel v roce 1979 (před 42 lety), v devadesátých letech pak mládežnický Svíták a dodatek k Evangelickému zpěvníku byl vydán před dvaceti lety. Mnohé z písní ze všech tří zpěvníků zpíváme rádi, mnoho z nich už ale také nezpíváme vůbec. Nový zpěvník v sobě bude shromažďovat výběr toho užívaného ze starších zpěvníků, některé písně aktualizuje a také přinese množství nových písní. Církev je zpívající společenství. Projevem toho, že jako církev nestojíme na místě, ale vyvíjíme se, je i to, že se vyvíjí, co a jak zpíváme a že vznikají nové písně. Vydání zpěvníku má proto smysl jako výraz toho, že se vyvíjíme.
Budeme kupovat nové zpěvníky. Není to levná záležitost. Jeden zpěvník v první, zlevněné fázi vyjde na 490Kč. Což je sice poměrně dost peněz, ale s ohledem na odvedenou, profesionální práci a desetiletí, po která nám zpěvník bude sloužit, je to vlastně slušná cena. Protože je to ale přeci jen větší investice, rozhodli jsme se na staršovstvu, že uděláme na zpěvník speciální sbírku. Možná jste někdy slyšeli, že si člověk symbolicky může adoptovat zvíře v zoo, nebo koupit sedačku v kině, které se rekonstruuje. Zvíře zůstane v zoo, sedačka v kině, ale člověk ví, že tam mohou být i díky jeho příspěvku. Podobně bychom vás chtěli vás pozvat, abyste si adoptovali, koupili zpěvníky, z kterých v kostele budete zpívat – a v kostele je nechali. Prakticky to bude mít v zásadě formu archové sbírky. Evě Sedralové, nebo Jiřině Škodové, můžete nahlásit, jestli byste rádi jeden nebo více zpěvníků koupili, oni si vás zapíšou, a pak jim můžete dát příslušný obnos (nebo částku poslat na účet). Budeme vám vděční. A třeba jednou ze zpěvníku, který jste koupili do kostela vy, budou zpívat vaše děti, vnoučata nebo někdo úplně nový. Těšíme se, že zpěvníky zase nově obohatí náš zpěv!“
Neměli bychom ani zapomenout, že probíhá také tradiční sbírka na Jeronýmovu jednotu. Své dary můžete odevzdávat, vše organizuje br. Daniel Jerie.
V minulém týdnu se sešlo, opět on-line, staršovstvo. Z jednání bych Vás chtěla informovat o několika věcech:
– Všichni jste si určitě všimli, že máme vymalovanou chodbu, ale máme vymalovanou i presbyternu. Hala a chodba dostane ještě jeden nátěr. V pondělí by mělo být vše dokončeno. Stěna v hale a na schodech je do výše ramen (tam, kde dříve byl barevný email) opatřena omyvatelnou barvou, abychom mohli udržovat chodbu čistou. Je možné ji při úklidu umýt vlhkým hadrem. Děkujeme pánům malířům a Jiřině Škodové za to, že se s nimi domluvila.
– V této souvislosti bych chtěla poděkovat všem, kteří se podíleli na stavebních pracech (zazdění otvorů po úpravě topení, elektrikářských pracech), velký dík patří br. faráři Pfannovi, br. Luďku Pelcovi, Danielu Jerie i Petru Otradovskému.
– Dne 15.5. se bude konat od 9:00 hod brigáda, na které by se měla opravit zídka v zahradě. Prosím, kdo můžete, hlaste se br. faráři nebo Danovi Jerie.
– Protože bychom rádi presbyternu zařídili novou, menší, uzamykatelnou skříňkou, rozhodli jsme se vystěhovat starou registraturu. Jestli byste někdo z vás měl o ni zájem, je k dispozici.
– V červnu se měl konat na farní zahradě festival Zahrada. Z důvodu koronavirových opatření se ale konat v červnu nebude a termín jeho konání jsme se rozhodli přesunout na září. Věříme, že 18. září už bude situace příznivější a festival budeme moci uskutečnit.
– V termínu od 28.5. do 30.5. je stále ještě naplánován společný sborový víkend na Horském domově v Herlíkovicích. Uvidíme, jestli nám vládní nařízení dovolí, abychom se mohli společně s Jilemnickými a Křižlickými sejít. Domluvili jsme se, že v případě, že bychom se nemohli sejít na celý víkend, uskutečníme alespoň v sobotu 28.5. společný výlet. Prosím, hlaste se na připraveném formuláři na stolku na chodbě, kdo má zájem se připojit, jaká jídla si vyberete, atp.
– Noci kostelů 28.5. se letos kvůli koronavirovým opatřením a protože se překrývá se sborovým víkendem, účastnit nebudeme.
– Připravuje se tábor v Křižlicích, proběhne 2.8. – 8.8. a povedou jen br. Pfann s br. Weinfurterem.
– Zatím stále nemůže proběhnout, protože podmínky by byly příliš přísné, ani výroční sborové shromáždění. Rozhodli jsme se ale, že všechny materiály ke shromáždění připravíme a v červnu budou k dispozici v papírové podobě. VSS uspořádáme, jak to bude možné, tedy nejspíš až na podzim.
Dále bych chtěla popřát vše nejlepší a vyprosit boží požehnání Tondovi Kašparovi a Martinovi Teplému, který oslavil své narozeniny. V tomto týdnu oslaví 3. narozeniny Laila Pfannová.
A nakonec setkání v příštím týdnu:
Krásnou zprávou je, že už se opět mohou setkávat děti. Nábožko se uskuteční ve čtvrtek 13.5. od 14:30, konfirmandi se sejdou v pátek 14.5. v 15 hodin.
Biblická hodina pro dospělé bude opět on-line, v úterý od 18:00 a povede ji bratr farář Jiří Weinfurter.
Příští týden se sejdeme opět zde, opět v 9 hodin k bohoslužbám. Kázat bude br. Pfann, presbyterskou službu bude mít br. Kašpar, hudební doprovod Ben Klinecký a Alice Kovářová. Nedělní školu připraví sestra Johnová, úklid mají Pelcovi.
Modlitba
Pane náš a Králi, Ježíši Kriste, tvoji učedníci tě prosili: „Pane, nauč nás modlit se.“ I my tě takto prosíme.
Prosíme tě, pomoz nám svým Duchem uspořádat si myšlenky a vyslovit své prosby, pocity a díky v modlitbě. Tobě, Pane, smíme říci všechno. A co neumíme vyslovit, v tom ty nám dobře rozumíš, protože jsi do nás vložil svého Ducha. / Prosíme tě, vyslyš naše nářky a stesky, ať už myslíme sami na sebe nebo na své bližní. Prosíme tě za ty, kteří nám dělají největší starosti. Za ty, kterým bychom rádi pomohli najít cestu k tobě a nevíme jak. Prosíme za ty, které neumíme potěšit a říci jim slovo povzbuzení. Prosíme tě za ty, kterým máme vyřídit tvé slovo a nemáme k tomu dostatek odvahy. Prosíme tě za ty, kteří nás trápí, nechápou nás, nemají na nás čas, nevyslechnou nás. Prosíme tě za ty, kteří se bojí tvé vůle a nedovedou se modlit tak, aby se stala tvá vůle. Prosíme tě i za ty, na které zapomínáme, a nedochází nám, že bychom se i za ně měli modlit. Kéž nám Tvůj svatý Duch sám klade na srdce ty, kteří potřebují, aby na ně někdo myslel. Ukaž, Pane, za koho se má modlit jeden každý z nás. Způsob svým Duchem, aby naše modlitby nevyzněly do prázdna, ale přišly k Tobě. Pane, vyslyš naše tiché modlitby, vyslyš to, co máme každý z nás na srdci—
Otče náš, kterýž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé, přijď království tvé, buď vůle tvá jako v nebi tak i na zemi, chléb náš vezdejší dejž nám dnes a odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť tvé jest království i moc i sláva na věky . Amen.
Poslání
V tom je láska: ne že my jsme si zamilovali Boha, ale že on si zamiloval nás a poslal svého Syna jako oběť smíření za naše hříchy. … Láska nezná strach; dokonalá láska strach zahání, vždyť strach působí muka, a kdo se bojí, nedošel dokonalosti v lásce. My milujeme, protože Bůh napřed miloval nás. Řekne-li někdo: „Já miluji Boha,“ a přitom nenávidí svého bratra, je lhář. Kdo nemiluje svého bratra, kterého vidí, nemůže milovat Boha, kterého nevidí. A tak máme od něho toto přikázání: Kdo miluje Boha, ať miluje i svého bratra.
Požehnání
I kdyby ustoupily hory a pohnuly se pahorky, moje milosrdenství od tebe neodstoupí a smlouva mého pokoje se nepohne, praví Hospodin, tvůj slitovník.“
Pán se všemi vámi.