Do doby tolerančního patentu (1781) zůstaly v Krkonoších jen dvě významnější skupiny evangelíků. Česká s centrem v Křížlicích a německá kolem Heřmanových Sejfů (dnešního Rudníku). Pro Vrchlabí bylo rozhodující dění v Rudníku. V tomto odlehlém koutě se nepřestali evangelíci scházet k tajným shromážděním po domech i pod širým nebem po celou dobu rekatolizace. První povolená bohoslužba se konala roku 1782 ve stodole domu č. p. 165. Od roku 1784 byl v Rudníku – Bolkově luterský evangelický sbor, kam docházeli i nečetní evangelíci z Vrchlabí.
Evangelické společenství ve Vrchlabí na konci následujícího století narostlo zejména vlivem hnutí „los von Rom“ (pryč od Říma), které mělo značný národovecký náboj. Prvním vikářem v nově zřízeném filiálním sboru ve Vrchlabí se roku 1900 stal Richard Otto Wirth. Ještě v témže roce započali evangelíci se stavbou modlitebny, na kterou se skládali již od 2. 1. 1898. Práce probíhaly rychle. Stavět se začalo v půli května a 21. října byla modlitebna vysvěcena. Modlitebna byla vystavěna v secesním stylu. Důstojný charakter dodávaly stavbě vysoké střechy se štíty a arkýřovou věžičkou.
Oslavy vysvěcení modlitebny 21. října 1900 se staly událostí, kterou zaznamenalo celé město. Jen slavnostního průvodu se zúčastnilo na 800 hlav a dalších 3000 přihlíželo podél cesty k modlitebně.
Po vzniku Československa byla založena Českobratrská církev evangelická, která sdružovala české evangelíky. Německé sbory se spojily do Německé evangelické církve v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. V meziválečném období již sbor početně mnoho nerostl. I z toho mála, co máme dnes k disposici je patrné, jak sbor žil neustále myšlenkou stavby kostela. Aktivita v tomto směru vrcholila zvláště na počátku 30. let. Ačkoli sbor nikdy nezískal potřebné finance, nechal si vypracovat několik návrhů kostela. Poslední německé bohoslužby tu vedl farář Heinrich Zinnecker na Svatodušní pondělí roku 1946.
Správu Vrchlabí převzal po druhé světové válce (už v červnu 1945) český evangelický sbor v sousedních Valteřicích. Posléze však zvítězila myšlenka samostatného sboru. Oficiálně byl sbor ve Vrchlabí zřízen 1. 3. 1948 a jeho prvním duchovním se 1. května téhož roku se stal Josef Kovář, který přišel ze Zruče nad Sázavou. Prvním kurátorem byl Adolf Carda.
Po komunistickém puči v únoru 1948 se naplno projevily politické tlaky. Vzhledem k takřka absolutní výměně obyvatel neměl sbor šanci zapustit hlouběji své kořeny, a tak zásahy proti němu režimu nečinily žádné problémy. Skončilo například zdárně se rozvíjející vyučování náboženství. Pod politickým tlakem také mnoho lidí opustilo úplně církev. Terčem útoků byl pochopitelně především sám kazatel sboru J. Kovář. Hned na začátku padesátých let, kdy mladému sboru byly sotva čtyři roky, byl farář od sboru odloučen a na téměř dva roky poslán do vojenských pracovních táborů PTP. Ale i potom se tlak režimu v různých obměnách opakoval (vyhrožováním odnětím státního souhlasu k duchovenské činnosti, finančním postihem, neudělením dalšího souhlasu v seniorátních volbách a posléze znemožněním přechodu na jiný sbor v církvi). „Patří mezi kněze, kteří nemají dobrý vztah k našemu zřízení. Ke každému jednání přistupuje s nedůvěrou, ve všech stanoviscích státního dohledu vidí omezení činnosti církve…,“ píše se v dobovém Kovářově kádrovém posudku. Ke změně nakonec nepomohlo ani uprázdnění sboru odchodem faráře Kováře do důchodu v roce 1983. Sbor zůstal jemu na starosti ještě dalších šest let, i když od roku 1983 byli sboru ustanoveni administrátoři. Znovu byl sbor ve Vrchlabí obsazen až v červenci 1989 vikářem Jaromírem Strádalem. Toho ve správě vrchlabského sboru vystřídal v roce 2005 farář Petr Chlápek, který na sboru působil až do roku 2017. Další dva roky byla farářkou ve Vrchlabí Daniela Brodská a od počátku letošního roku ji vystřídal Michael Pfann.
Vrchlabský evangelický sbor žije i dnes bohatým společným životem. Kromě pravidelných nedělních bohoslužeb, které jsou u nás ve Vrchlabí standardně od 9:00, se konají (minimálně každou první neděli v měsíci od 11:00) bohoslužby také v horském secesním evangelickém kostelíku ve Strážném – Hořejších Herlíkovicích. Zájemci o hlubší ponor do biblických témat se scházejí pravidelně každé úterý na biblických hodinách, vedených farářem Pfannem a děti nadšeně chodí na dobrodružná „nábožka“ každé čtvrteční odpoledne. V kostele se schází k nácviku také trubači, kteří se rekrutují ze širokého krkonošského evangelického okolí, a také parta mladých mužů a žen z Ten Singu, což je aktivita mezinárodní organizace YMCA. Společně jezdíme také na výlety a dovolené, scházíme se k zahradním slavnostem, opékání, pořádáme přednášky, výstavy a koncerty… Určitě vás kdykoli zase rádi uvidíme!
S využitím podkladů historika Jiřího Loudy připravil Jakub Kašpar
Kontakty:
FS ČCE ve Vrchlabí, Českých Bratří 112, Vrchlabí. E-mail: vrchlabi@evangnet.cz, http://vrchlabi.evangnet.cz, https://www.facebook.com/evangelici.vrchlabi/
Farář: Michael Pfann, tel.: 605 028 995, e-mail: pfannmichael@gmail.com
Kurátor: Jakub Kašpar, tel.: 724 175 927, e-mail: jakub.kaspar75@gmail.com
Letáček ke stažení (pdf): noc_kostelu2020_letak
-
- Letáček k Noci kostelů 2020