Vrchlabí 17. 10. 2021
Michael Pfann
Texty: Introit Ž 131,1n, 1. čtení Mt 6,28-33, Kázání Mt 19,13-15, 3. čtení , pož.
Písně: 636, 182, S 193, 681, S 228, S 109
Milé děti, milé sestry, milí bratři, milé děti,
musím se vás zeptat na něco: Patří děti do kostela?…
Vždyť hrozně ruší! Třeba taková Florinka chodí celé bohoslužby kolem do kola po kostele. Dokonce chodí dělat baf na mě do farářské lavice a občas leze i na kazatelnu! Je to tak v pořádku?
Neměly by se děti spíš někam uklidit, než trochu dorostou, naučí se chovat? A až si to zaslouží, budou moci chodit do kostela. Pak se oblíknou do obleku s kravatou a teprve budou moct přijít. Co myslíte?
Schválně, jak to viděl Ježíš? Klinečtí nás pozvali na křest pozvánkou na které je krátký text z jednoho příběhu o dětech a Pánu Ježíši. Přečtu ho. Mt 19,13-15
Takže, jak to bylo s tím příběhem? Mám tady rekvizity, které vyrobili kluci na nábožku. Tak vám je postupně budu představovat. Tohle je Pán Ježíš. Toho nakreslil Alvin Zábranský. Ptal se mně, jestli může mít starý, nebo nový oblečení. Myslel tehdejší, nebo dnešní. Tak jsem říkal, že jaký Alvin chce. Tak má nový tričko i s kapsičkou a sandály.
Jednoho dne pán Ježíš byl někde venku. Není úplně důležitý kde, ale s kým. Bylo kolem něj spousta lidí, celé zástupy. Tolik nás na nábožku nebylo, takže lidi nakreslené nemáme. Ale můžeme si klidně představit, že ty spousty lidí jsme my tady dneska a mezi náma je Pán Ježíš. Přišli jsme za ním.
Proč lidi chodili za pánem Ježíšem? Aby je uzdravil. Řekl jim něco zajímavýho. Pomohl rozumět Bibli. Něco se naučili. Něco řekl o svém Otci, Pánu Boha. Povzbudil je. Pomohl jejich blízkým. Atd. Takže kolem Pána Ježíše je spousta lidí, něco po něm chtějí, nebo si od něj něco přejí, nebo mu prostě chtějí být nablízku.
S pánem Ježíšem byli, jako většinou, také jeho učedníci. Učedníka nakreslil Štěpán Michl. Štěpán slyšel ten příběh, co si vyprávíme a přišlo mu, že nakreslí učedníka jako sekuriťáka. Pána ostrahy, co někde něco, nebo někoho hlídá. Proč to Štěpána napadlo nakreslit učedníka právě jako takového drsného hlídače? … Vždyť učedníci byli přece žáci Pána Ježíše. Něco se od něj učili a snad i něco naučili. Člověk by čekal, že to budou milí, hodní, moudří pánové. Proč je jako sekuriťák?
No, ono se totiž holt někdy stává, že člověk i když se snaží dobře poslouchat a učit, vyloží si nakonec věci po svém. Znáte to? Děláte věci, co vám řeknou rodiče nebo učitelé? Ne…
Učedníkům se to taky vždycky úplně nedařilo. Jak hned uvidíme.
Kolem Ježíše je teda spousta lidí. Mačkají se na něj. Nejblíž jsou mu učedníci. A najednou začnou přicházet také rodiče, kteří za Pánem Ježíšem nesou svoje děti. Tak jako to dneska udělají Olinka s Benem a Florinkou. Dítě nakreslil Martin John. Ti rodiče, podobně jako Klinečtí chtějí, aby mohly být jejich děti blízko pánu Ježíši. Aby na ně pán Ježíš mohl položit ruku. Dotknout se jich. Pohladit je. Možná i pochovat. Pomodlit se za ně a požehnat jim. To znamená, říct jim, že Pán Bůh, Hospodin, otec Pána Ježíše se o ty děti dobře postará. Rodiče chtěli, aby Pán Ježíš řekl jejich dětem, že je Pán Bůh má rád, a že se o ně dobře postará. To chtějí dneska i Klinečtí pro Florinku.
A co na to učedníci? Co řekli… Řekli, „no jasně, vy s těma dětma, předběhněte frontu, pojďte dopředu, Pán Ježíš je na vaše děti zvědavý a něco dobrého jim poví!“ Řekli to ti učedníci? Ne. Zachovali se spíš jako ti sekuriťáci, nebo jako bodygardi, gorily. Řekl, „počkat, počkat. Co tady chcete s těma dětma? Za Ježíšem nesmíte! Zařaďte zpátečku!“ Proč to asi udělali? … To se v Bibli nepíše. Každopádně, kdyby bylo na nich, Florinka by do kostela nesměla. Nevim, kdo by pak na mě chodil bafat do farářské lavice… (Možná Ben.)
Co myslíte, nechal to Ježíš tak? Jasně, že ne! Ježíš řekl učedníkům. „Nechte je! Nechte ty děti. Nejste, žádní moji sekuriťáci, žádná moje ochranka.“ I když zdá se, že nebyli zrovna o moc chápavější než gorily. „Nebraňte dětem, aby za mnou šly!“ Takže Pán Ježíš chce, aby za ním děti přišly. A nejen to. Říká, že právě takovým, jako jsou děti, patří Království nebeské.“
Dětem patří království nebeské. Co to znamená? Co je to království nebeské… Víte to? Mám vám to říct? Jenže já to taky nevím. Já vím jen to, že to tam je a bude dobrý, protože je to blízko pánu Bohu. Víc nevim. To je totiž taková věc: Ono se zdá, že dospěláci toho vědí o hodně víc než děti. Jsou větší, silnější, uměj řídit auto, jsou chytřejší. Ve skutečnosti to tak často jenom vypadá a dospěláci toho často neví o nic víc než děti. Rozhodně nejsou o nic lepší. I oni se nakonec, i když se hodně snaží, musí spolehnout na to, že se o ně postará pán Bůh. Podobně jako se Florinka spoléhá na to, že se o ni postará Ben s Olinkou.
To je právě to, co říká pán Ježíš, když říká „takovým jako jsou děti patří Království nebeské“. Uvědomte si všichni, co tady jste, že před Pánem Bohem jste všichni jenom děti. Nedělejte ramena. Nesnažte se mýt ostré lokty. Nesnažte se prodrat dopředu. Pán Ježíš si stejně nakonec najde ty, které ostatní přehlíží. Všímá si dětí, i když je svalnatí dospěláci nechtějí pustit dopředu. Pán Ježíš si všímá těch nejmenších. Proto za ním můžou přicházet právě děti. A to dnešní tajemství je, že dost často jsou jako děti i dospěláci – i oni potřebují, aby je někdo vzal do náruče, dobře se o ně postaral a řekl jim, že je má rád. Klidně to dneska můžete těm svým dospělákům říct i vy. Pro pána Boha jsme všichni děti i my. Nemá se cenu tvářit, že ne.
A jak ten příběh skončil? Rodiče přinesli svoje děti za pánem Ježíšem. Ten je vzal do náruče, nebo je pohladil a řekl jim něco takového jako: „Jsi drahocenné dítě Boží! Nikdy na to nezapomeň, ani až budeš velká!“ Pán Bůh tě má rád. I vás.
Dneska bude mít křest Florinka. Víte, co to znamená? Ben s Olinkou věří, že Pán Bůh má rád všechny i Florinku a přejí si, aby se Pán Bůh o Florinku celý život dobře staral. Proto ji sem dneska přinesou, jako ti rodiče přinesli svoje děti k Pánu Ježíši. My věříme, že Pán Ježíš, Pán Bůh tu dnes s námi je, i když ho nevidíme. Věříme, že i Florinku vezme do náruče a bude se o ní v jejím životě dobře starat. Protože i Florince patří Království Nebeské a tam je to dobrý.
Tak se ještě jednou zeptám: Můžou děti za pánem Ježíšem a do kostela? …
I Florinka? …
Jasně! To znamená: Amen