Vrchlabí 13. 9. 2026, festivalové bohoslužby
Michael Pfann
Texty: Introit : Ž 23,3, 1. čtení a kázání Gn 2,7 (BKR) 3 Jn 1,2 ČEP, pož. 1 Tes 5,23
Milí přátelé, milé sestry, milí bratři, milé děti,
jak se dýchá vaší duši? Může vaše duše volně dýchat? Něco ji dusí, tiskne? Nebo může s radostí nasávat čerstvý vzduch? Obojí?
Věnovali jsme celý festival tématu duševního zdraví. Větší část výdělku jde vrchlabskému centru psychologické pomoci. To je to místo, kde se pečuje o duši – řecky psýché, odtud psychologie. Díky výtěžku festivalu bude možné zaplatit psychoterapeutická sezení i lidem, která by si je sami nemohli dovolit. Víme, že ta potřeba je veliká. A čím dál větší také mezi dětmi.
Včera jste si i ve workshopech mohli vyzkoušet, jak se o duši také dá pečovat. Jak dýchat, odpočívat, meditovat atd. Mohli jste se podívat na výstavu, jak pečují o nemocné duše v psychiatrické – zas ta psýché – psychiatrické léčebně v Praze v Bohnicích. Používají k tomu mimo jiné i zvířata, koně a psy. Prý dělají duši dobře. Máme doma obojí. Nemůžu to moc říkat nahlas, ale v létě jsem taky jezdil na koni a je pravda, že ten jiný tvor člověku dělá na duši dobře. Teda dokud vás neshodí. Což se mi také stalo. Naštěstí z karate umím padat, tak to dopadlo dobře. Takže mě vlastně pobavilo nakonec i to.
*
Nicméně, když jsme věnovali celý festival péči o duši, řekl jsem si, že prozkoumám, jak o duši mluví Bible. Asi vás moc nepřekvapí, že o ni mluví hodně. Na tolika místech, že jsem je ani všechna nezvládl přečíst. Udělám jen takový průlet tím, jak Bible o duši přemýšlí. Už z toho množství zmínek je jasné, že duše je velmi komplexní záležitost, jinými slovy vejde se toho do ní spousta, spoustu toho dokáže a spoustu toho také potřebuje. Proto vyžaduje pozornou péči.
Když byste o duši chtěli číst Bibli v tom ekumenickém překladu, který používáme nejčastěji, nenajdete toho až tolik. Když ale člověk otevře první český překlad – Bibli kralickou (to je ta, co ji milému Michálkovi k desátým narozeninám věnovala babička), tam se mluví o duši skoro pořád. Proč ten rozdíl? Na místech, kde bible kralická hebrejské i řecké slovo pro duši překládá jako duše, tam ekumenický překlad říká život.
To není bezvýznamné zjištění. To, že jde to stejné slovo přeložit jak duše tak život, říká o duši něco důležitého: bez duše není život. Jinak řečeno, kdo upozadí potřeby své duše, ten po světě chodí jako tělo bez duše. Pozor ale! Neznamená to, že se nemáme starat o tělo. To nesedí. Obojí potřebuje péči. Jedno bez druhého není. Důležitá je rovnováha. Biblická Přísloví dokonce vyzývají ke sportu: „Kdo se vyhýbá cvičení, zanedbává duše své!“ A na spoustě míst se opěvuje pozitivní vztah k dobrému pití a jídlu, i ty jsou potravou pro duši v těle. Co teprve společná hostina s druhými.
Starý Zákon, to znamená první, hebrejská, židovská část Bible je velmi živočišná. Od začátku je zní jasné, že duše a tělo od sebe nejdou rozdělit. Nejsou to protiklady, jak se často říká. To není biblické. Starý zákon už od prvních stránek ví, že obojí patří k sobě.
Úplně na začátku Hospodin Bůh tvoří člověka. Dělá to tak, že mu do jeho chřípí, do nosu vdechne ducha života. (Představuju si to tak, jako když do splasklého balónku vdechnete vzduch ze svých plic. Mrtvá hmota se plní obsahem a získává tvar.) Tak se člověk stává duší živou, popř. živým tvorem. Bůh, dech, duch a lidská duše. Tohle všechno od začátku patří k sobě. Tohle všechno utváří z prachu, z hmoty, z těla živé tvory, duši živou – člověka. Tělo, které dýchá, to je duše živá. – Však s vámi každý terapeut dříve nebo později začne dělat dechová cvičení. – Duše a tělo patří k sobě. Obojímu je hned na počátku věnována doslova Božská péče, a proto obojí vyžaduje pozornou lidskou péči. Jako vlastně?
*
To je právě to složité. Když se koukáme na vlastní život, nebo když čteme Bibli – ale i jiné spisy – vidíme, že to s tou duší není jen tak. Je to práce a hledání rovnováhy na celý život.
Když jsem letěl Biblí viděl jsem, jak moc rozměrů duše má. Duše znamená život. To už jsme si řekli.
Duše je to místo, kde sídlí láska. Píše se o ženách, které svou duší přilnuly ke svým dětem. Budoucí král David miloval svého přítele Jonatána jako duši svoji. (Chtějte pak biblicky odmítat homosexualitu.)
Duše je častým tématem knihy Žalmů. To jsou lidské modlitby a zpěvy. Je v nich mnoho smutku, mluví se o hořkost duše. Je v nich také mnoho radosti, duše, která jásá a zpívá. Duše je tím místem, které tvoří, má fantazii – odtud pochází umění a kultura. I to, co jsme tu s muzikou, divadlem a dobrými lidmi podnikali včera. I to je potrava pro duši. Umění pomáhá duši nadechnout se.
V Žalmech i jinde je duše také místem touhy, duše touží po svobodě. Tady roste naděje.
*
A stále znovu v Bibli čteme, že právě duše je tím místem, kudy komunikujeme, vztahujeme se k Bohu. „Duše má touží po Hospodinu“. Velebí Hospodina. I v ostatních náboženstvích a duchovních směrech je duše centrem spirituality. Vztahu k tomu, co nás přesahuje a co nás vzájemně spojuje, ať už tomu říkáme jakkoli.
Ten vztah, alespoň v Bibli je obousměrný. Najdeme krásné pasáže, v nichž se díky Boží péči duši dobře daří. Ve známém 23. Žalmu se píše:
„Hospodin dopřává mi odpočívat na travnatých nivách,
vodí mě na klidná místa u vod.
Duši mou očerstvuje,
vodí mne po stezkách spravedlnosti pro jméno své.“
Představuju si, jak člověk odpočívá na louce, u vody a dává své duši lázně – díky Bohu.
Nebo u proroka Izajáše (58,11):
Hospodin tě povede neustále,
i uprostřed náramného sucha nasytí tvou duši,
zdatnost dodá tvým kostem.
Budeš jako zahrada zavlažovaná, jako vodní zřídlo,
jemuž se vody neztrácejí.
Boží péčí se člověk sám stává oázou zotavení, dostatku a odpočinku. Ne náhodou to hebrejské podstatné jméno pro duši má i formu slovesa, která znamená odpočívat. Duše stejně jako tělo potřebuje odpočinek, aby mohla dobře fungovat. Potřebuje se zastavit, sednout, položit na trávník, vypnout telefon a křik světa a koukat na krásu stvoření, světa kolem sebe. Propojit se s tím, do čeho patří a čerpat sílu.
A nakonec duše potřebuje druhé lidi. To je veliký důraz Nového zákona. Říká se tu: „Kdo by se snažil zachránit svoji duši, ten ji ztratí a kdo ztratí svou duši, ten ji zachová.“ To neříká, že se nemáme starat o svoji duši, ale že náš život, naše duše není jen pro nás, že je součástí vztahů. K dobrému životu patří také péče o život o duši druhých lidí. Vzájemnost a solidarita. I tohle je obousměrný provoz. Tak jako my pečujeme o duše svoje i těch druhých, tak oni pečují o duši naši. Potřebuje, aby nám druzí naslouchali, ptali se nás, nebo nám dali prostor, ticho a klid, aby nás přijímali takoví, jací jsme. To dává naší duši sílu, umožňuje jí, nadechnout se.
*
Už mluvím dlouho, měl bych končit, ale nedá mi to, ještě jedno místo chci zmínit. K duši patří i smutek. Hluboký smutek. Deprese. Neprožívá ho jen člověk, píše se, že i Bůh má duši. A duši má i jeho syn. Je to jedno z nejsilnějších míst, které v Bibli mluví o duši. Ježíš den před svou popravou klečí v zahradě Getsemane a modlí se ke svému otci a říká: „Má duše je smutná až k smrti.“ I Boží syn jako člověk dává průchod svému strachu a svému smutku, pouští ho ven a dělí se o něj – v tuhle chvíli s Bohem. Skrze Bibli i s námi. Ukazuje nám, že smutek duše patří k životu, nelze ho potlačit, ani obejít, je třeba ho přijmout, dát mu průchod a snad se z něj i něco naučit. I smutná duše vyžaduje péči, neodpírejme jí ji. Jinak se nenadechne. Nebojme se říct o pomoc, když ji potřebujeme. Říct si o pomoc není slabost, ale síla. Má pro ni pochopení i Bůh, který naslouchá svému synu – člověku. Tak bychom pro ni měli mít pochopení i my.
*
Tak jste to viděli. Duše je tak široká, že to nejde ani vyjádřit. K dobrému životu potřebuje péči v mnoha oblastech. Duše a tělo jsou jeden svět, který potřebuje jídlo i pohyb, práci i odpočinek. Duše nežije bez vztahů k druhým lidem. A potřebuje i spiritualitu, vztah k něčemu, co je nad námi, ať je to, co je to. A potřebuje prožívat smutek i radost, umění, kulturu i ticho a samotu.
Duše potřebuje zkrátka dobrou péči, aby mohla dýchat! Duše to je totiž život. Pokud ji zanedbáme, tak jen přežíváme. Pokud ji věnujeme péči, můžeme žít naplno!
Tak vám přeju, ať se vaší duši dobře dýchá!