K velkopáteční ekumenické pobožnosti křížové cesty jsme se letos sešli v katolickém kostele sv. Vavřince. Křížovou cestou nás provázeli bratři faráři P. Jiří Šlégr (ŘKC), Michael Pfann (ČCE) a Vladimír Hraba (CČSH). Duchovní posilou nám byla krásná slova, jejichž autorem je katolický kněz P. Tomislav Ivančič.
Pane, chceme Tě následovat na Tvé křížové cestě, kterou jsi Ty trpěl z lásky k nám – abys nás vykoupil, a ukázal nám, jak máme prožívat nejhlubší tajemství lidského života – tajemství bolesti. Klekáme před Tvým křížem, abychom z něho načerpali sílu a připodobnili se Tvému čistému pokornému Srdci. Ty nás vyzýváš, abychom šli za Tebou. Chceme jít, vždyť nic lepšího bychom stejně nenašli. Bez Tvé pomoci ale nedokážeme nic. Prosíme, dej nám světlo, abychom poznali, co znamená milovat, obětovat se a sloužit, a dej nám sílu jít za Tvým hlasem.
Kříž první
Ježíš odsouzen na smrt
Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti – neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
Přijmi odsouzení
Soudili mě a odsoudili mě. Vládní i církevní moc spolu s lidem, který naslouchal mým kázáním. Ještě nedávno se mě toužili dotknout, velebili mě, obdivovali se mým zázrakům a slibovali mi upřímné přátelství.
A moji přátelé se rozutekli.
Lidé, kteří tě obklopují, sami tvoji nejlepší přátelé tě budou soudit a odsoudí tě. To neznamená, že jsi vždy vinen. Odsouzení se nelze vyhnout. Je to jen prosté vědomí, že se nikdy nemůžeš naprosto spoléhat na lidi. Jedinou jistou a nezničitelnou oporou je Bůh.
Tento kříž tě osvobozuje od lidí, na které spoléháš, a volá tě, aby ses opřel o mě.
Když tě lidé odsuzují, můžeš přijít ke mně. Protože i já jsem byl souzen a odsouzen.
Neboj se! Odsouzení je branou, která tě uvádí ke mně. V tomto odsouzení nalezneš mě.
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi.
Kříž druhý
Ježíš přijímá kříž
Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti – neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
Přijmi každodenní život
Mohl jsem se bránit a říci: jsem nevinný, proč mám trpět?
Přijal jsem kříž bez řečí.
Na každém kroku svého života nacházíš kříž. Můžeš jej přijmout, nebo odmítnout. Můžeš před ním prchat, nebo mu jít vstříc.
Já jsem jej přijal. Teď víš, kde mě nalezneš. Tvá síla není v útěku.
Každý okamžik vyžaduje volbu: zanechat sám sebe a následovat mě.
Takový je druhý kříž.
Je málo těch, kdo jej poznávají. Lidé hledají nezvyklé kříže, ale kříž je v tomto: přijetí každodenního života. Přijetím kříže se ti dostane velkých milostí.
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi.
Kříž třetí
Ježíš padá pod křížem poprvé
Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti – neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
Měj odvahu upadnout
Je těžké upadnout!
Každý touží zůstat na nohou a zvítězit. Já jsem Bůh, a přeci, bezmocný, padám pod křížem. Všichni viděli mé zázraky a obdivovali mě a nyní se dívají, jak padám, všemi pohrdán a poražený.
Měj odvahu upadnout a neskrývat svůj pád, nýbrž jej uznat.
Proč se bojíš upadnout? Protože máš strach zpříma lidem pohlédnout do očí, když jsi poražen? Protože ti nahání strach být tísněn hříchy?
Snažíš se vypadat dobrý. Když upadneš, přijď ke mně. Neboj se! Pád není konec. Proč ti připadá tak tragické upadnout? Proč by ses za to měl stydět?
Cílem každého pádu je přiblížit tě ke mně, abych tě mohl pozvednout.
Jsi-li si vědom, že i já jsem upadl, pak spatříš v každém svém pádu mou tvář a společně se staneme vítězi nad pády a hříchy.
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi.
Kříž čtvrtý
Ježíš potkává svou matku
Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti – neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
Zarmoutit toho, koho miluješ
Je nemožné nezarmoutit ty, které miluješ. Můžeš si představit, co znamená spatřit milovanou osobu, kterou jsi zklamal! Všichni mě odmítali a opovrhovali mnou, jako bych byl heretik svádějící na scestí. Má matka to vše věděla. Chápala mou tělesnou i duševní bolest a upřeně mi hleděla do očí.
Takový je tento kříž: pohlížet do očí milované osoby ve chvílích, kdy se ti všichni posmívají. Je nemožné nezklamat lidi, kteří tě mají rádi. Nemůžeš je toho uchránit. Neodmítej tento kříž. Až si uvědomíš, že jsi zklamal své přátele a ty, kdo tě milují, nalezneš mě.
Vidíš, jak se trápí pro tvůj pád. To tě stravuje.
Moje matka pochopila díky mému pádu, kdo jsem. Když v ní uhasla poslední naděje na můj úspěch, tehdy plně zazářila její víra.
Až zemře to, co je v tobě dobrého, nalezneš přítele. Tehdy uvidí, jakým ve skutečnosti jsi. Přijmi fakt, že je možné zklamat. Zde nalezneš mě.
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi.
Kříž pátý
Šimon pomáhá nést kříž
Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti – neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
Přijmout pomoc
Všichni mnou opovrhovali. Opustili mě ti, které jsem uzdravil. I lidé mně nejbližší. Byl jsem zraněný, vyčerpaný a otřesený setkáním s matkou. Toužil jsem po lásce a zatím přiměli cizího člověka, aby mi pomohl. Čekal jsem pomoc z lásky, ale Šimona přinutili nést můj kříž.
Takový je tento kříž: nemít nikoho, kdo by se nad tebou slitoval, nikoho, kdo by tě miloval. Přijmeš-li to, jsem tu já a ty nejsi sám. A ještě jedna věc: měj odvahu dovolit druhým, aby ti pomohli. I já jsem to dovolil, přestože jsem všemohoucí. Dovol, aby druzí byli silnějšími, aby tě chránili; přiznej, že je potřebuješ a přijmi jejich pomoc.
Takový je tento kříž a nemůžeš se mu vyhnout. Uvědom si, že je to brána, která tě uvádí ke mně. Nezapomínej na to! Vezmi svůj kříž a následuj mě. Setkáme se.
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi.
Kříž šestý
Veronika podává Ježíšovi roušku
Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti – neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
Umět přijímat, aniž bych se mohl odvděčit
Vzali mi vše. Všichni mě opustili. Zůstal jsem sám na cestě smrti. A tehdy přistoupí Veronika a utírá mi tvář. Umíš si představit, jak se člověk cítí?
Byl jsem dojatý a chtěl jsem se jí odvděčit, ale neměl jsem jak. Měl jsem jen své utrpení a bolest a ty jsem jí dal: obtisk své zkrvavené tváře.
Takový je tento kříž: dovol druhým, aby ti prokázali dobro, i když nemáš, jak se jim odvděčit. Měj odvahu a zachovej se tak, jak jsem se zachoval já – dovol, aby ti druzí prokázali službu, i když nemáš jak se jim odvděčit. Dovol, abys mohl zůstat dlužen. Není nezbytné vše splatit, nýbrž nabídnout sebe jako odměnu. Naučit se přijímat bez možnosti splácet – bez obchodního ducha. To je brána vedoucí ke mně.
Přijmi zahanbení, že nemáš nic, čím by ses mohl odměnit. Tehdy přicházíš ke mně. Můj Otec dává, ale ne proto, aby žádal odměnu. Je jako studna, která zdarma dává čistou vodu, a která se nikdy nevyčerpá. Umíš-li to přijmout, pak jsi dítětem mého Otce. Takový je tvůj šestý kříž: nemoci lidem a Bohu oplatit veškerou jejich lásku, ale být jako dítě, které se raduje z otcovy a matčiny dobroty..
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi.
Kříž sedmý
Ježíš padá pod křížem podruhé
Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti – neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
Znovu upadnout
Už jednou jsem upadl. Všichni očekávali, že budu silný. A zatím jsem znovu upadl. Věděl jsem, že to zraní mou matku, že to vyvolá posměch u mých nepřátel a vyděsí a zklame mé přátele. Moje slabost pohoršila všechny. Sami sebe se ptali: je to skutečně Bůh? Přijal jsem tento kříž. Můj otec chtěl ukázat, že On ve mně je silnější než kterékoliv jednání, jež mě zahanbuje.
Když upadneš poprvé, ještě je možné to omluvit. Ale jsi-li poražen podruhé, pak všichni mohou říct, že nemáš nejmenší cenu.
Budeš se stavět proti tomuto kříži. Budeš se chtít ospravedlnit a vše zahladit a zamlčet. Ale to tě ode mě vzdaluje, protože tak nebudeš svědčit o mně, ale o sobě a o své síle. Věz, že vždy budeš padat. Ale já tě pozvednu. A tehdy všichni uvidí a řeknou: někdo ho pozvedl.
V tom je tvůj sedmý kříž: upadnout a přiznat to. Neboj se upadnutí, ale obrať se ke mně. Rozpoznáš-li skutečně tento kříž, nalezneš mě v něm.
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi.
Kříž osmý
Jeruzalémské ženy pláčou nad Ježíšem
Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti – neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
Utěšovat ty, kteří tě utěšují
Ty ženy mi naslouchaly, milovaly mě a věřily ve mně; s láskou na mě pohlížely. Nemohly pochopit, že jsem byl odsouzen. Plakaly pro to. Cítily, že tím byl odsouzen život. Zmocnil se jich smutek. Tehdy jsem je utěšil.
Takový je tento kříž: přijmout vlastní bolest, přemoci ji a hledět dál, až tam, kde je osvobození. Žádná bolest není zcela zdrcující; každá nemoc má i uzdravení; každý odchod má i návrat, každá situace má naději, každá smrt s sebou nese vzkříšení… Vítězství začíná tehdy, když utěšuješ druhé, zatímco sám bys potřeboval útěchu. Tehdy veškerá tvá útěcha bude od Boha.
Měj odvahu nespoléhat se na lidskou útěchu, nedovol, abys propadl sebelítosti, ale hledej sílu v Bohu. To je vítězství nad světem. Je to cesta kříže, ale také cesta vedoucí k životu. Až budeš – sám trpící a pokrytý ranami – utěšovat druhé, tehdy nalezneš mě. Otevři tyto dveře, protože za nimi na tebe čekám já, aby ses o mě mohl opřít.
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi.
Kříž devátý
Ježíš padá pod křížem potřetí
Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti – neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
Zcela prohrát
Upadl jsem potřetí. Mysleli, že je to má naprostá porážka. A když si všichni mysleli, že už nebudu moci dále, zvedl jsem se, vzal jsem svůj kříž a vynesl ho na Golgotu. Je to možné, i když si všichni myslí, že ne. Přijdou chvíle, kdy tebou budou zcela pohrdat, přestanou s tebou počítat a obrátí se zády.
A ty si pomyslíš: „Už nemohu dále.“
Přijde chvíle tvé naprosté nemohoucnosti. Je to chvíle tvé úplné porážky. Vědomí, že již se nedá nic dělat. Snad se budeš cítit zoufalý a bez naděje. Neboj se! Je to pouze brána ke mně. Když už se nemůžeš spolehnout sám na sebe, tehdy nacházíš mě. Budeš mě vzývat celým svým srdcem a já ti odpovím. Takový je tento kříž: úplně prohrát, být zcela opuštěný, zemřít; až ti už nikdo nebude věřit, až ztratíš veškerou naději, že ještě za něco stojíš.
Tento kříž tě ještě úžeji přivádí ke mně, protože už nemáš ani trochu vlastních sil, ale všechno, celý svůj život odevzdáváš do mých rukou, tehdy dokážeš uvěřit v moji sílu a moc, v to, že jen já mohu učinit všechno nové – i lásku s nadějí. Chceš přijmout tento kříž? Neboj se, protože jsem s tebou. Já jsem porazil svět.
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi.
Kříž desátý
Ježíš vysvlečen z šatů
Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti – neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
Dovol, aby tě svlékli
Dovolil jsem, aby mě svlékli. Dovolil jsem, aby pošlapali můj stud a intimitu mého těla. Budeš si přát zachovat pro sebe alespoň kousek vlastního světa, kde bys ukryl to, za co se sám stydíš, co nikdo nesmí spatřit, protože by tě to pokořilo. Budeš nad tím bdít a budeš to skrývat a myslet si, že máš na to právo. – Právě proto máš strach ze hříchu. Jakýmkoliv způsobem budeš chtít chránit své soukromí. Budeš za něj bojovat. Ale přijde chvíle, kdy ho už nebudeš moci chránit, kdy musíš odevzdat vše, takže nezbude nic tvého; i o to tě připraví. Musíš projít i tímto křížem.
Tvoje hříchy tě učinily nahým už dávno. Přijmi tento kříž a nikdy tě už nikdo nebude moci svléknout. Dovol, aby ti Otec dal nový šat. Svěř mu své soukromí. Dovol, aby ho oděl dokonalou nevinností. Marně se snažíš chránit vlastními silami svou nevinnost. Přiznej dnes, že je to tvá slabost.
Takový je desátý kříž: kříž zahanbení, touhy zůstat nevinným, kříž obav, že by se někdo mohl dozvědět o tvém pádu. Vezmi na sebe tento kříž a brzy mě nalezneš. Čekám tu na tebe. Už nebudeš mít strach. Přijmi, že jsi slabý a že nejsi jiný. Tam se setkáme. A nikdo už tě nebude moci pokořit.
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi.
Kříž jedenáctý
Ježíš ukřižován
Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti – neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
Přibit na vlastním kříži
Dokud neseš svůj kříž, máš ještě možnost odhodit ho. Ale jakmile jsi k němu jednou přibit, tato naděje už není. Teď to víš: kříž je tvým osudem až do smrti. A to je těžké. Chtěl by ses zbavit svých křížů, ale jsi k nim přibit. Jiní tě k nim přibijí. Na tomto místě se umírá. Necháš se vyděsit, nebo se svěříš do mých rukou?
Jsou kříže, které nosíme až do smrti. Je zbytečné pokoušet se jich zbavit. Je na tobě nechat ten marný boj a přimknout se ke mně. Tehdy zemřeš a začneš znovu žít. Neboj se! Chci jen, aby ses neklamal očekáváním něčeho jiného. Kříže zůstávají až do konce a čím dříve zemřeš, tím dříve budeš vzkříšen. Čím dříve je přestaneš odmítat, tím dříve mě nalezneš. Pamatuj na tento jedenáctý kříž – to je naše jedenácté setkání a já se z něj raduji.
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi.
Kříž dvanáctý
Ježíš na kříži umírá
Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti – neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
Zemřít na kříži
Odcházím ze země. To proto, abych žil a ne abych zemřel. Má smrt je naplněním vůle mého Otce. Proto jsem řekl: „Do tvých rukou, Bože, odevzdávám svou duši.“ Dokonal jsem plán svého Otce, našeho Otce.
Myslíš si, že smrt je konec všeho, a proto máš strach. Bráníš se, ale dokud nepřijmeš tento kříž, budeš trpět. Když přijmeš smrt, pak vyhráváš. A tehdy mě nalezneš.
Jsem vzdálen po celý čas, kdy odmítáš smrt a žádáš mě, abych tě jí ušetřil. Uvědom si, že ve smrti nacházíš mě. A já ničím smrt. Smrt tě osvobozuje od křížů a já tě osvobozuji od smrti. Pohlédni dnes smrti do očí. Vezmi dnes na sebe tento kříž, jako dar od Otce. Ty máš svůj konec. To je to, co dává Otec. Dokud budeš odmítat smrt, nenalezneš mě.
Dvanáctý kříž je jako slavnost, vrchol a konec všeho. Ve skutečnosti je zde začátek života.
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi.
Kříž třináctý
Ježíš sňat z kříže
Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti – neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
Nesbírat plody své práce
Teprve po mé smrti ke mně přišli mí přátelé.
Jsi semenem pro budoucí časy. Ale chceš hned vidět plody své práce. Moji učedníci často umírají nepochopení a jiní sklízí plody, jiní sklízí štěstí a život.
Vybral jsem si tebe, abys rozséval nový život. To je tvůj kříž. Dávám ti víru, protože během života sotva uvidíš úspěch. Budou tě oslavovat teprve po smrti: teprve tehdy tě sejmou z kříže. Bez kříže budeš žít věčně, protože jsi měl odvahu být na něm během života. Pracovat a neradovat se z plodů vlastních rukou, takový je třináctý kříž.
Odvaha je zasévat, aby jiní sklízeli.
A jsem to já, kdo ti přichází v ústrety. Toto je vzkříšení.
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi.
Kříž čtrnáctý
Ježíš položen do hrobu
Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti – neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
Zůstat bez lidských nadějí
Moji přátelé uložili moje tělo do hrobu. To bylo vše, co mohli udělat. Zapomněli, že jsem řekl: je to jen na tři dny. Smrt nade mnou nemá vládu. Smrt ti nahání strach, strach, že po tobě nezbude nic. Ale až se staneš neznámým, tehdy nalezneš mě. Takový je tento kříž: ztratit i tuto poslední touhu – znamenat něco na tomto světě, něco za sebou zanechat.
Právě to ti zabraňuje stát se světlem. Tvůj strach pohřbít svůj egoismus, svoji pýchu, něco znamenat v očích lidí, v očích tohoto světa. A přitom právě tady mohu změnit tvůj život – takový je čtrnáctý kříž a s ním přichází vzkříšení.
Jak se raduji z hrobu tvé pýchy! Ale ty dosud odmítáš být uložen do hrobu, dosud se bráníš smrti svého těla – a proto jsi zemřel! Až budeš toužit ležet v hrobě své pýchy a zemřít sám sobě, tehdy budeš vzkříšen do mého života. Jen mrtvý člověk může být vzkříšen. Neboj se. Je to most mezi mnou a tebou.
Smrt hříchů – pýchy a egoismu – je radostí a objetím nás dvou. Je to nejvznešenější gejzír lásky. Já jsem prošel touto cestou a čekám na tebe. Opravdu si neuvědomuješ, že jsem neodešel z tohoto světa? Dříve jsem byl na zemi hostem. Nyní jsem Pánem země. I tebe chci pozvednout k slávě vítězství.
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi.
Kříž patnáctý
Ježíš vzkříšen
Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti – neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
Uvěřit ve vlastní zmrtvýchvstání
Třetího dne jsem byl znovu povolán k životu, k životu navždy. A skrze vzkříšení dostalo utrpení smysl. Stal jsem se Pánem nade vším, z moci a vůle mého Otce, našeho Otce. To vše se stalo proto, abys už nikdy nebyl sám. Prošel jsem vším utrpením, jakým může na zemi projít člověk. Netrpělo je moje zmučené tělo, když jsem umíral na kříži, ale za mého života jsem byl zraňován nepochopením, lhostejností, pohrdáním, odsuzováním a nedostatkem lásky od lidí; zradou mých přátel a těch, kterým jsem pomáhal.
Copak mě Otec nemiloval? Miloval mě nade vše, a přesto jsem trpěl, zakusil jsem dokonce i tu největší trýzeň – pocit opuštěnosti od mého Otce. A přesto jeho důvodem byla láska: Bylo to v mém nezdaru, v mé porážce, že bylo všem přineseno vykoupení a naděje ve spásu.
Pokaždé, když se budeš cítit zraňován, přijď ke mně. Není nikdo, kdo by ti rozuměl víc. Toužím tě v tuto chvíli obejmout, zkonejšit, schovat do bezpečí své náruče, dát ti novou naději. Toužím ti dát život, plnost života.
Proč je pro tebe tak těžké věřit, že nejsi sám, a že tě mám nade vše rád? Zdá se ti, že okolnosti tvého života jsou o tolik jiné, než jak by sis přál. Ale věř, že věci se nedějí náhodou, a pokud je Otec dopouští, má k tomu nějaký důvod. A jeho důvodem je vždy láska. Můj Otec má už teď řešení tvé situace. A já tvořím všechno nové – i lásku s nadějí. A to, co se zdá z lidského pohledu nemožné, činím skutečností.
Ale pamatuj – mé myšlenky nejsou tvoje myšlenky, a mé cesty nejsou tvými cestami…. jediná z tvých modliteb nezůstane nevyslyšena, jen můj čas a způsob je často jiný než tvůj… Důvěřuj mi!
Odevzdej mi svůj život, vše, co prožíváš, a já to proměním v požehnání.
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi.
Ježíši, tak bezútěšný by byl obraz světa, kdyby nebylo tvé křížové cesty! Vím, že tvá křížová cesta smrtí neskončila, že má své pokračování. Půjdu-li po ní také, mám záruku, že i pro mě život smrtí neskončí, ale že se pouze změní. Ovšem půjdu-li po ní také. Ať je tedy tvoje křížová cesta vzorem, kterému se chci svým vlastním životem co nejvíce přiblížit. Amen.
Otče náš…