Daniela Brodská
Biblický text (Mt 13,44-46):
„Království nebeské je jako poklad ukrytý v poli, který někdo najde a skryje; z radosti nad tím jde, prodá všecko, co má, a koupí to pole.
Anebo je království nebeské, jako když obchodník, který kupuje krásné perly, objeví jednu drahocennou perlu; jde, prodá všecko, co má, a koupí ji.“
Kázání: Sestry a bratři, milý sbore!
„Co to vlastně je, to Boží Království?“ tak se ptávali kdysi učedníci – a tak se ptáme nejednou i my.
– budeme na ně ještě dlouho čekat? – máme dost síly, abychom se dočkali? – máme dost jídla a pití (popř. dost peněz na vstupenky)?
– má to cenu kvůli němu se scházet – má to cenu si o něm vyprávět?
„Co to vlastně je, to Boží Království?“
– To je otázka právě pro chvíli, kdy nám přestává být jasné, jak to bude dál: s naší církví, s naším sborem, se mnou… Otázka, kterou je potřeba vyslovovat zas a znova.
Ježíš jako by se na tuto otázku těšil. Nenechává nás bez odpovědi. Odpovídá tak, že vypráví o Božím království příběhy:
Ptáte se, co to je Boží Království? Poslouchejte.
Je to třeba jako když někdo chodí pravidelně okopávat pole svého pána.
– Každý den ráno vezme motyku, jde na pole a tam pracuje až do večera.
– okopává, pracuje, každý den stejně, pořád dokola.
– A pak, jednoho dne, najednou, nečekané překvapení. Narazí na poklad!… To je radosti! V životě nečekal, že by ho něco takového mohlo potkat!
– Jenomže, za chvíli mu dojde – poklad přece patří majiteli pole! Co teď? …
Přijít o poklad? Zůstat dál smutným, unaveným kopáčem?
– Chvíli váhá – a pak se rozhodne. Ukryje honem poklad. Pak jde domů – a prodá všechno, co má: domek, nádobí, nábytek. A za peníze z prodeje koupí pole s pokladem. Teď je poklad jeho!
– A nebo, pokračuje Ježíš, je to jako když obchodník chodí nakupovat a prodávat perly:
– Každý den jde na trh a tam prodává krásné, zářící, bílé – a kupuje ještě krásnější, zářivější a bělejší. A pak jednou narazí na trhu na perlu mimořádně krásnou! … V perlách se vyzná – a ví – takhle krásnou ještě neviděl a už neuvidí!
– Když ale ta perla je tak drahá! Co teď?
– Chvíli váhá – a pak se rozhodne. Jde domů – a prodá všechno, co má: všechny perly i domek, nádobí, nábytek. A pak jde a koupí tu nejkrásnější perlu. To je radosti! Teď je perla napořád jeho!
Co to je, to Boží království?
Poklad, o němž můžeme jen snít, ale na nějž nikdy nemusíme narazit?
Skrytá přání? Touha po kráse, která bude jen naše a kterou nikdo jiný nemá?
Ježíšovy příběhy vyprávějí jinak:
Boží království, to je především velké překvapení.
– Vstoupilo nám do života jako událost, se kterou jsme dopředu vůbec nepočítali.
Tak jako když kopáč nečekaně narazil na poklad – nebo obchodník na vzácnou perlu.
– anebo – tak jako Ježíš překvapoval:
– když vyhlásil blahoslavenství chudým a plačícím, – když se setkával s nemocnými,
– když vyvrženým a osamělým nabídl společenství, –
nebo když jako stejně nadějnou možnost předložil lásku – třeba i k nepříteli.
– Boží království překvapuje člověka nečekanou svobodou a nadějí. A naděje i svoboda – to je poklad nad poklady, perla všech perel.
Zároveň Ježíšův příběh otevírá oči, abychom nepropásli to, co nás potkalo. Nepočítali jsme s tím. Nebo jsme možná o něčem takovém snili – ale tak potají, že jsme si zakázali věřit, že se sen může stát skutečností.
– Najednou je to tady.
A my, když si budeme dál žít postaru, to překvapení propásneme. Neuvěříme, že je to životní šance.
– Proto výjimečnosti té šance odpovídá výjimečné jednání: kopáč i obchodník šli – a každý prodal vše, co měl.
– Příležitost s velkým P se stává výzvou: Jdi, prodej všechno, co máš.
Přestaň spoléhat na zaběhané jistoty. Vystup z koloběhu kupování a prodávání.
Nepočítej hodnotu života podle toho, co máš.
Můžeš být člověkem svobody a naděje – zadarmo. Taková výhra tě potkala. Pojďte, kupujte a jezte – bez peněz a bez placení!! Zadarmo? – bouříme se.
Copak to ty dva z Ježíšových příběhů nestálo všechno? Copak to nebyla nejdražší vstupenka jejich života?
Není náhodou Boží království jen pro tu nejvybranější společnost?
Jen pro pár vyvolených, kteří na to mají?…
Ale ono není řečeno, že by na to měl jen někdo. Oběma dvěma překvapeným stačilo to, co zrovna měli: – kopáčovi i obchodníkovi. Ani jeden dopředu nešetřil, aby byl připraven na nějakou mimořádnou transakci.
– stačilo jim to, jak na tom ve chvíli toho setkání byli. Nemuseli si půjčovat – nemuseli žebrat o pomoc. To, co měli – ať obyčejný kopáč – nebo bohatý obchodník – v té nejdůležitější chvíli to stačilo. Jen se k tomu bylo potřeba správně postavit.
A především – onu možnost potkat poklad, potkat perlu, tu si ani jeden z nich kupovat nemusel. Ta jim spadla z nebe. Ta nám spadla s nebe!
Vsadit všechno, celý život, na Boží království – otevírá pak nečekané možnosti.
Proto si nás Ježíš může dovolit vyzvat, abychom Boží království postavili na místo toho, co jsme měli. Už ne mít – ale být!
Stávat se člověkem, který své šance a smysl života neodvíjí od toho, co sám má.
Teď je nám – třeba – darována možnost nacházet přátele tam, kde bychom je předtím nehledali.
Odpouštět to, co jsme předtím tvrdě vymáhali.
Žít nadějí v situacích, které vyhlížejí temně a bez budoucnosti.
Rozhodovat se pro řešení, která jsme předtím odmítali jako bláhovost.
Radovat se z věcí, nad kterými bychom předtím mávli rukou.
A nebo – zápasit o jiné hodnoty, než které nabízí dnešní životní standard.
Člověk, kterého potkalo Boží království – a který je pustil do života – se řadí do zástupu svědků naděje, kterou má svět za bláznovství. V tom zástupu není sám, nalézá bratry a sestry.
A jejich společná radost je ozvěnou, dosvědčující, že Bůh svými poklady obdarovává zadarmo – ale pozor! – nikoli nadarmo.
Modlitba: Otevíráš nám oči, Pane, abychom nepřehlíželi skutečné bohatství. Bohatství svobody, naděje a radosti, bohatství od tebe. Děkujeme za příběh o překvapení – a velebíme tě – za to, že to překvapení potkává i nás – i za to, že blízkost tvého království není věcí našeho rozhodnutí – ale tvé obživující milosti. Amen.