Vrchlabí 25. 12. 2021, Michael Pfann
Texty: Introit Ž 98,3, 1. čtení Ex 4,24–31, Kázání Lk 2,1-20, 3. čtení Zach 2,14–17, pož. Nu 6, 24-26
Písně: 472, 464, 463, 759, 785, 484
Milé sestry, milí bratři, milí přátelé,
narodil se Kristus Pán. Ale kde se narodil?
Když jsem se na to ptal prvňáků a druháků na základce, většinou věděli, že se narodil v Betlémě. A Betlém to je prý takový to, jak tam žijou zvířátka a je tam ještě takovýto, jak se houpe, jak v tom leží Ježíšek – kolíbka. Není to tak úplně přesné, ale když si povídáte s malými dětmi, už se s tím dá pracovat.
Ale stejně, ta otázka zůstává: Kde se narodil Kristus Pán? Sám jsem během letošního Adventu a Vánoc aspoň pátnáckrát v různých obměnách povídal Vánoční příběh a také jsem ho pěkně centroval kolem té Betlémské scény, jak ji známe: stáj, zvířata, pastýři, tři králové, Josef, Marie a čerstvě narozený Ježíš v jeslích. (Však to není ani týden, co tu kolem Josky s Marií stáli popeláři a diplomati.) Když se na příběh do Bible podíváme důkladněji, musíme leckterý ze svých zažitých obrazů trochu upravit. Sám jsem byl docela překvapený.
*
Takže, kde se narodil Kristus Pán? Začněme tím, co je celkem jasné. V Betlémě. To sedí. Zajímavé je, jak se tam dostal. (Minulý týden jsme si v dětské hře říkali, že Ježíšův otec, Joska Tesař, tedy) Josef se musel vydat (do Berouna, tedy do) Betléma k registraci daňových poplatníků. V Betlémě totiž měla kořeny jeho rodina. To sedí. S Josefem se na cestu vydala i jeho těhotná manželka Marie. Proč s ním šla i Marie, to Lukášovo evangelium neříká. Tedy říká, ale mezi řádky. Josef se musel vydat do Betléma ke sčítání lidu, které sloužilo římskému císaři k tomu, aby si udělal přehled o svých daňových poplatnících. Daně se totiž platily z hlavy.
Do Betléma si tedy Josefa předvolal římský císař Augustus. Vlastním jménem se tento císař jmenoval Oktavián. Augustus byl výsostný titul, nejvyšší, jaký mohl získat. Nechal si ho udělit římským senátem. August znamená vznešený. V tom titulu si císař nárokoval určitý božský majestát, vznešenost, kterou Židé přiznávali Bohu, ne císaři. Římský císař o sobě ale neměl malé smýšlení. Proto se ostatně rozhodnul, že si zahraje šachy s obyvatelstvem celého světa (nebo římské říše, kterou považoval za celý svět). Všechny figurky na šachovnici, všechny lidi uvedl do pohybu, aby se mu šli podepsat na císařská lejstra, každý do svého rodového města nebo vesnice. Takhle si římský císař přivedl Ježíšova otce, Josefa, tam, kde si ho přála mít i stará židovská proroctví. Do Betléma. Do královského města, kde se má narodit jiný agustus, jiný vznešený, totiž mesiáš.
Člověk předem neodhadne, jakými cestami si to Pán Bůh s lidmi narafičí. A tak to zařídil tak, že usurpátor Božských poct a Božské moci vznešený císař Augustus zajistil, že královský mesiáš se narodí tam, kde má. Do Betléma Ježíšova otce dovedla dávná proroctví, proto s ním šla Marie. Ale Boží ironie se skrývá v tom, že ten, kdo tím posledním cvrknutím rozpohyboval celý svět, byl nafoukaný císař. Myslel, že hýbe celým světem. Události, které nevědomky rozběhl, rozběhly ještě daleko větší pohyb, než si císař vůbec uměl představit. A tak se Ježíš narodil v městě krále Davida, v Betlémě. To ale není všechno.
*
Kde se narodil Kristus Pán? Často si vyprávíme příběh o tom, jak mladí rodiče s Mariiným velkým břichem obchází večerní Betlém, tlučou na dveře a hledají, kdo by je nechal přespat. Taky jsem to takhle letos párkrát vyprávěl. (Minulý týden takhle ostatně ve vánoční hře obcházel Joska s Marií po Berouně. A) zlí lidé je vyháněli. Nikdo je nenechá přespat. Jenže to klepání na dveře a odmítání, to je fantazie rozběhnutá naplno. Nic takového se v evangeliu nepíše. To až naše tradice takhle dokreslily vánoční příběh, aby zvýšily napětí, a nakonec Ježíše s rodiči umístily do vyhnanství ve stáji.
Vánoční betlémy nám malého Ježíše většinou pokládají právě do takové více či méně romantické stáje. Obklopují ho líbezně civícím dobytkem. Když se ale důkladně začteme do evangelií, ani žádný dobytek tam nenajdeme. To nás možná ještě tolik nepřekvapí. Bible ale nezmiňuje ani žádnou stáj. (I já jsem včera mluvil ve Strážném o betlémské stáji, v níž svatá rodina skončila. Chyba!) Tak kde se teda narodil?
V Lukášově evangeliu čteme prostě jen to, že Marie zavinula právě narozeného Ježíše do plenek a položila do jeslí, „protože se pro ně nenašlo místo pod střechou.“ Nenašlo se pro ně místo pod střechou. To je celé. Žádné ťukání na dveře, žádní neochotní obyvatelé Betléma, žádná stáj. Jen se pro ně nenašlo místo pod střechou. Spousta prostoru k domýšlení příběhu.
Zajímavé je to slovo pod střechou. O něco přesnější by bylo možná v přístřešku. Nenašlo se pro ně místo v přístřešku. Odpusťte mi tady chvilku biblického jazykové štráchání, ale ono je skutečně zajímavé věnovat trochu pozornosti tomu původnímu řeckému slovu kolyma, tedy pod střechou, nebo přístřešek. Ekumenický překlad to původní řecké slovo kolyma překládá právě jako pod střechou. Kralická bible překládá hospoda. Odtud se do mnoha koled dostal hospodský, který nechtěl ve své v hospodě přijmout těhotnou Marii.
Když se rozhlédneme po Bibli, najdeme hned několik míst, kde se stejné řecké slovo vyskytuje a do češtiny bývá přeloženo různě. Tak třeba, když se Mojžíš se svojí manželkou a syny vracel do Egypta, aby odtud pomohl zachránit Izraelce, také s rodinou po cestě kdesi nocují. Na tom místě na Mojžíše zaútočí Hospodin a chce ho usmrtit. Přestane, až když Mojžíšova žena provede obřízku jejich syna. Je to znamení, že pokud má zachránce Izraelců uspět, musí být oddaný Bohu. Nás teď ale zajímá, kde se to stalo. Ekumenický překlad říká prostě jen, že po cestě někde nocují. A vyskytuje se tu v řeckém textu (Septuaginty) přitom stejné slovo kolyma, které je v Lukášově evangeliu přeložené pod střechou, kralickými hospoda. Proto kraličtí píší, že: „Když byl Mojžíš na cestě v hospodě, obořil se na něj Hospodin a chtěl ho usmrtit.“ Stává se z toho taková hospodská rvačka. Zní to skoro jak z nějaké grotesky. Proto se taky zdá nepravděpodobné, že by šlo o hospodu.
Nebudu vás trápit výčtem dalších podobných míst. Když je ale člověk projde, zdá se, že v Izraeli podél cest a v některých městech existovaly jakési přístřešky, kde pocestní mohli přenocovat. Možná je stavěly úřady, možná soukromníci. Není jasné, zda byly zpoplatněné. Asi byly různě velké, různě vybavené. Také asi nabízely místo, kde přivázat a nakrmit zvířata, s nimiž lidé cestovali. Byl to jakýsi bivak u cesty. Snad tábořiště. Představuju si ty přístřešky trochu jako takové ty boudy v horách, v kterých můžete přenocovat při hřebenové tůře, nebo když vás zastihne bouřka.
Pod nějakým takovým přístřeškem, nebo v takovém nocležišti nocovali Mojžíš s rodinou. A právě v takovém přístřešku chtěli složit hlavu Marie a Josef. Jenže nesložili. Ani tam v přístřešku u cesty pro ně nebylo místa. Buď neměli peníze, ale o tom se v evangeliu nemluví. Píše se, že pro ně nebylo místa. Tak se zdá, že nocležiště bylo plné dalších lidí na cestě. Možná také putovali na sčítání. A tak se nám na betlémskou scénu dostávají další lidé. Každopádně pro těhotnou ženu místo v přístřešku nezbylo. Ježíš se narodil venku.
*
Kde se tedy narodil Kristus Pán? Už víme, že v Betlémě a že se nevešel do přístřešku. Bylo to ale nejspíš v jeho těsné blízkost. Když se Ježíš narodil, Marie ho totiž zavinula do plenek a položila do jeslí. Ty musely stát u onoho přístřešku a sloužily zvířatům ubytovaných pocestných. I tady můžeme dumat nad tím, jestli to byly přímo jesle, nebo něco podobného. Přesně to bylo místo, odkud jí dobytek, takže jesle, žlab, nebo nějaké korýtko. Marie Ježíše zavinula do plenek a položila ho do korýtka, kdesi venku, nadohled lidí, kteří se pod střechu vešli. Zase to o kousek ubírá romantice stylizovaných betlémů. Ale ono to tak má být.
V tom krátkém příběhu se opakuje hned třikrát, že dítě v plenkách leží v jeslích, nebo korýtku. Je to jeho poznávací znamení. Znamení pro pastýře, které za Ježíšem poslal anděl, aby Spasitele správně identifikovali. Kristus Pán leží v korýtku. Pastýři pracující venku a v noci museli dobře vědět, kde přístřešek leží a aby se nespletli, byl položen Ježíš právě v tom krmelci, z něhož krmívají své ovce.
Pastýři jsou důležití. Pastýřem byl kdysi David, než se stal králem. Ježíšův otec, je „můj pastýř, nebudu míti nedostatků.“ Předznamenává se tím setkáním s pastýři, kým bude pro lidi Ježíš. Zároveň jsou pastýři pravým opakem vznešeného císaře, bez mocenských pák a přehlížení, na okraji společnosti.
Jak je to s těmi jeslemi, shrnul náš oblíbený novozákoník Jiří Mrázek: „Ježíš se rodí v krmelci vystrčený do outdooru.“ Jinými slovy, rodí se vystrčený ven a v korýtku pro zvířata.
*
Shrňme si tedy ještě jednou, kde se narodil Kristus Pán. Narodil se v Betlémě. To je důležité, protože v Betlémě se měl narodit Mesiáš pocházející z královského, davidovského rodu. Do Betléma ho přivedl císař Augustus, vznešený, který sám měl spasitelské nároky.
Dále víme, že se Kristus Pán nenarodil pod přístřeškem. Tam pro ně nebylo místa, a tak se velmi nevznešeně narodil někde poblíž. To je důležité, protože to ukazuje, že tenhle Mesiáš bude jiný. Je to král, který ale zároveň od narození nemá, kde by hlavu složil. Připomíná to toho Mojžíše, který na cestě zachránit Izraelce málem přišel v jednom takovém přístřešku o život. Tady se rodí spasitel, zachránce, který ostatní zachraňuje a samotný je v ohrožení. Tenhle rozpor – ohrožený zachránce – bytostně vystihuje, kým Ježíš Kristus pro lidi je. Ukazuje, že je lidem v jejich ohroženích bytostně nablízku a jen díky tomu, že ohrožení zná, z něj může druhé zachránit.
A nakonec víme, že Ježíše matka po porodu položila do jeslí, či korýtka. To, aby ho našli pastýři. A tak se dozvídáme, že od narození bude Ježíš ze všeho nejdříve nablízku lidem, kteří jsou v životě neukotvení, putují z místa na místo, dřou se třeba i v noci, nevykazují žádné zvláštní ctnosti a nikdo jim neuděluje vznešené tituly.
*
Ještě na jednom místě se v Lukášově evangeliu vyskytuje to řecké slovo kolyma, přístřešek. To, když se o Velikonocích učedníci ptají Ježíše, kde budou slavit poslední večeři. Ježíš je pošle do jednoho přístřešku, dobře dlážděného, kde pro ně při hostině bude dost místa.
To, kde se Kristus Pán narodil nám tedy říká mnoho o tom, jaký je a pro koho tu je. Je to zachránce, který se narodil vystrčený ven bez střechy nad hlavou. Zachránce bez přístřešku. Přitom on sám zve lidi ke společnému stolu pod přístřešek, pod nějž se vejde každý, kdo chce. Amen