Daniela Brodská
Biblický text (Lk 8, 10a):
„Ježíš řekl: Vám je dáno znáti tajemství Božího království.“
Sestry a bratři, milý sbore!
„Vám je dáno znáti tajemství Božího království…“, říká Ježíš svým učedníkům. Tajemství. Na to jsme v tomto evangelijním oddílu upozorňováni: království Boží je tajemství. To znamená: království Boží není něco snadno rozpoznatelného a pochopitelného, nepatří do běžné a obecné lidské zkušenosti. Je to tajemství, jak připomíná prorocké slovo – mnozí na ně hledí a nevidí, slyší o něm a nechápou. To, co je navenek vidět, není automaticky chápáno a přijímáno.
Co je tu vidět? Přibližuje to velkolepá scéna v úvodu Lukášovy zprávy: Lidé se k němu scházeli ve velkých zástupech a přicházeli z mnoha měst. Veliké množství lidí dychtivých setkat se s Ježíšem a slyšet jeho slovo. Posloucháme to s jistou závistí v našich byť krásných, ale (zvlášť o prázdninách) poloprázdných kostelích. Každým rokem i naše církev registruje úbytek členů… V evangeliu se naopak mluví o velikých zástupech. Ovšem – Ježíš těm zástupům vypráví podobenství o ztrátách, o promarněném zrnu, co bylo zaseto, ale nic z něho nebylo. Nepřineslo žádnou úrodu. A ještě drsnější vyprávění z evangelií dobře známe: o velkém zástupu, který křičel „Ukřižuj!“ A vyprávění o Ježíši umírajícím osaměle ve společnosti zločinců. Kde je království Boží vidět tam?
Království Boží je tajemství. Jak to s ním doopravdy vypadá, bude vidět až při sklizni. To také Ježíšovo podobenství zdůrazňuje. Jedna věc je, jak to vypadá při setbě, jiná, jaká bude sklizeň. To jsou rozdílné počty. Jednak – to, že je zrno zaséváno, neznamená automaticky úspěch. Zdaleka ne vše, co je zaseto, přináší užitek. Mnoho z toho množství přijde nazmar: něco je zašlapáno, něco sezobou ptáci, něco uschne, zadusí se, prostě nepřinese žádný užitek. Může se zdát, že to setí je téměř marnost. Ale zdání klame: nakonec je řeč o užitku stonásobném, který přinese zrno zapadlé do dobré půdy. To je užitek, který převáží všechny ztráty. A teprve tyto počty, které se ukáží až při sklizni, jsou rozhodující. Až teprve na konci se ukáže, jak to s královstvím Božím doopravdy je. A můžeme si být jisti, – nakonec se ukáže, že setba nevyšla nazmar, ale přinesla dobrý užitek.
To však má teprve přijít. Smíme s tím počítat, ale teď ještě je to skryto. Království Boží je dosud tajemstvím. To, co je vidět, je právě to mnohé ohrožení. Ono ohrožení na této zemi a v tomto čase je dáno tím, že království Boží je dosud zásadně spojeno se SLOVEM. To zrno, které je v obraze podobenství ze 3/4 zmařeno a přece nakonec povede ke stonásobnému užitku při sklizní Božího království, to je SLOVO. Žádnou pevnější oporu, jistější zdroj, než to SLOVO, Boží království nemá. Slovo, u něhož přece velmi záleží na tom, zda bude slyšeno a jak bude slyšeno. Na tom právě velmi záleží. Slovo může být velmi snadno neslyšeno nebo špatně slyšeno. Hned na tři různé případy takového špatného, neplodného slyšení podobenství upozorňuje a jejich výklad potvrzuje i zkušenost církve.
Ty výklady mnozí z vás už mnohokrát slyšeli: o ďábelském svádění – rozumíme, že Ježíš mluví o Božím odpůrci, kterému lidé snadněji naslouchají, než slovu dobrému a pravdivému. Je to prapodivná a přece tak běžná skutečnost, že lidé uvěří kde čemu, ale tomu, komu by věřit mohli a měli, neuvěří.
Avšak i když člověk uvěří, není vyhráno. Skála, mělká půda – to je počáteční radost, která už v nepatrném pokušení vyšumí. Snad každý věřící člověk je vystaven zkouškám, pochybnostem, pokušení. V těžkých chvílích opadá nadšení a s ním se mnohdy vytrácí i víra.
A je tu i mnoho dusícího trní – starosti o živobytí, péče o majetek, únava, vlastní životní plány a koncepce… Myslím, že to všichni známe. My, co tu dnes jsme a snad i příští neděli budeme, rozhodně nezaměňujeme víru s nadšením, už jsme vytrvali v nejedné zkoušce, zápasíme o věrnost a vytrvalost… Odolá rostlina Božího království v našich srdcích tomu úpornému nátlaku všudypřítomného trní?
Přes to všechno negativní, je tu Ježíšovo ujištění, že jsou zrna, která padají do dobré půdy a přinášejí stonásobný užitek. Možná právě i náš zápas o vytrvalost a věrnost ve sborovém životě, v návštěvě bohoslužeb, kdy máme možnost slyšet Boží Slovo, z nás činí kultivovanější půdu, půdu dobrou, v níž se zrno uchytí, aby přineslo užitek – hojný a trvalý, jak Kristus zaslíbil.
A teď – Ježíš říká učedníkům: „Vám je dáno znáti tajemství Božího království.“ Pro vás tohle všechno není jen vyprávění. Nejsou to obrazy o skutečnosti, kterou znáte. Je vám dáno znát tajemství. Smíme tohle slyšet spolu s učedníky? Říká to Ježíš také nám? Myslím, že to smíme slyšet také pro sebe – pozor! NE v soukromí, ale právě spolu s Ježíšovými učedníky – jen spolu s nimi. Jen, budeme-li na tom místě, kde jsou oni – totiž s Ježíšem jako jeho učedníci. Tady se poznává, co jinak je tajemstvím, co teprve má být zjeveno. Tady se zakouší, že Slovo Boží skutečně nese užitek. Už teď. Tady – to znamená v Ježíšově společenství, v církvi, ve sboru, při svaté večeři. Tady poznáváme skutečnost, k níž Ježíšovo podobenství ukazuje, ty obtíže, které ohrožují setbu Božího slova, ale také ten užitek, které přináší navzdory ohrožení tam, kde Slovo přijímáme a v dobrém, upřímném srdci ho s vážností a vytrvalostí necháváme dorůstat k víře, která se projevuje činem i nadějí. Uprostřed Kristova lidu poznáváme, že div Božího království už působí. Tady poodhalujeme tajemství, které bude plně odhaleno při sklizni na konci věků.
Modlitba: Pane Ježíši Kriste, tys nám zjevil odvěké tajemství spasení. Dáváš stále znít svému evangeliu, potvrzení své lásky k nám a záchrany. Otevíráš před námi radostnou naději svého příchodu ve slávě, kdy shromáždíš dobré plody , které už teď tvé evangelium mezi námi působí. Děkujeme ti za tvé spolehlivé slovo. AMEN