Michael Pfann
Vrchlabí a Strážné, 6. 12. 2020
Slavme tyto bohoslužby ve jménu Boha otce i Syna i Ducha svatého. Amen
Pozdrav: Milé sestry, milí bratři, milí přátelé vítejme na dnešních bohoslužbách.
Introit: Ž 31,25 Buďte rozhodní a buďte udatného srdce,
všichni, kdo čekáte na Hospodina
1. Píseň: 216 Nevím pane
Modlitba:
Dobrotivý Bože,
mnozí z nás vyhlížejí vánoční svátky s radostí.
Jiní jsou však pod velkým tlakem,
hněv a zloba jim ztěžují život,
nemohou se vzpamatovat z rozchodů a úmrtí,
a to všechno jim plní hlavu tak,
že nedokáží vnímat nic jiného
Rozprostři se svým dobrým Duchem
v našem středu
a nauč nás vzájemně se dělit o břemena i radosti,
abychom společně žili z naděje. Amen
(Sylvia Bukowski, dle knihy modliteb Vždyť se mnou jsi ty…)
1. čtení: Lk 21,25-33
Píseň: 349 Srdce čisté
Kázání: Jk 5,7-8
Posilněte svá srdce!
Milé sestry, milí bratři, milí přátelé,
posilněte svoje srdce! K tomu nás vyzývá Jakub.
Proč máme posilnit svoje srdce? Biblická čtení pro advent jsou plná očekávání. Očekávání toho, kdo má přijít. Zkušenost je ale taková, že stále nepřichází. Těch adventních období i za náš život proběhlo už mnoho a člověk tak nějak počítá s tím, že se za rok vrátí znovu, a pak zase. Očekáváme, ano. Ale na místě je trpělivost. Právě ta vyžaduje silné srdce.
Trpělivost totiž nesmíme zaměňovat s rezignací. Není to čekání na Godota, který stejně nepřijde. To by bylo opravdu rozumnější zabalit to, vrátit se domů a zařídit se po svém. Rezignace je pasivní. Žije ode dne ke dni, bez vyhlídky k něčemu dobrému. Každý den je pak jako druhý. Nakonec nic už nemá cenu. Přešlapování z místa na místo jsou kroky, které nikam nevedou. A člověku se nakonec začne třást srdce z toho, že by se snad mohlo něco změnit. Nervózní poklepávání prsty třesoucího se srdce je pravý opak trpělivosti. Čekat je umění.
Musím se sám přiznat, že nerad čekám. Nesnáším fronty. Na autobus chodím vždycky až chvilku před odjezdem, když ne přímo na poslední chvíli. O to víc jsem vždycky obdivoval dědečka mé ženy Adély. Jemu čekání nevadilo. Jedna noha mu dobře nesloužila, takže věděl, že běháním toho stejně moc nenažene. Klidně seděl desítky minut v autě a čekal, až zpožděný vlak přiveze očekávanou návštěvu. Když se mu člověk omlouval, že přichází pozdě, odpovídal, že mu čekání nevadí se slovy: „Já mám bohatý vnitřní život.“ Seděl, čekal a ten čas nebyl marný. Přemýšlel si o svých věcech. Měl bohatý vnitřní život. Čekat je umění.
Trpělivé čekání může být produktivní, když je člověk posílen pevnou vůlí a důvěrou, že co má přijít, přijde. Tak to líčí to Jakubovo malé podobenství o rolníkovi. Zemědělec zaseje, a pak čeká, až úroda vzejde. Každý, kdo se staráte o pole, nebo zahradu to znáte. Člověk samozřejmě nejdřív pole dobře připraví. Vybere kameny, zryje a pohnojí. Zaseje, co zasít chce. A pak čeká.
Není to ale tak, že by sednul na mez a se stéblem trávy mezi zuby zevloval až do podzimu. Občas vypleje, přihnojí, odežene slimáky nebo špačky. A mezi tím se věnuje další práci. Co může, připraví na sklizeň. Ale jinak se věnuje tomu, co ten který den právě přináší. Dobře ví, že úroda potřebuje slunce, potřebuje déšť a především čas. A času si vezme právě tolik, kolik je třeba.
Zemědělec, který trpělivě čeká, se nesnaží nějak to uspíšit. Věnuje se tomu, co právě dělat může. Kosí louky. Vykrmuje prasata. Nahání zatoulané roje včel. A to všechno dělá, jak nejlépe umí. Úroda si sama řekne, a on pak bude připraven. To je trpělivé čekání. Bez oškubávání nezralých rajčat. Bez nervózního přelívání záhonů. Trpělivý zemědělec dává přírodě její čas. Když nakonec sklízí, dobře ví, že to nejsou jen plody jeho práce. Ví, že jsou to také dary, které za ním přišly spolu se sluncem i deštěm z nebe. Jeho čekání bylo plodné.
Od zasetí do úrody se ale leccos může přihodit, a tak člověk musí posilovat svoje srdce, aby se odhodlaně dokázal prát s tím, co se cestou přihodí. Posiluje srdce, aby vytrval až do konce. Jak se ale posiluje srdce? A co to vůbec je srdce? Kdybych se vás na to zeptal, dostal bych nejspíš tolik různých odpovědí, kolik vás tu sedí.
Když se podíváme do Bible, dostaneme těch odpovědí ještě násobně víc. Srdce není pouze centrem citu a emocí, dobrých i zlých. Je také fyzickým centrem lidského těla, posiluje se i chlebem. Zvláště ve starozákonním pojetí je také místem moudrosti a přemýšlení jako náš mozek. V srdci se posiluje lidská vůle a roste odvaha. V srdci se také rodí mravní úsudky. Širokým srdcem člověk miluje. Srdce má co dělat s duší a duchem. Srdcem člověk věří, miluje „Boha z celého svého srdce“. A podle knihy Genesis i sám Bůh mluví ve svém srdci. I Bůh má srdce.
Na druhou stranu, se lidské srdce ale také kazí nevěrou a lží. Tuční přežíráním a motá se opíjením. I podle Bible se toho v srdci zkrátka děje hrozně moc. Máme holt bohatý vnitřní život.
Srdce vyjadřuje originální osobitost každého člověka. Celá ta šíře různých významů slova srdce nakonec vystihuje to, že každý člověk je složitá osobnost. Je utvářen spoustou různých vlivů – vnějších i vnitřních. A taky to, že každý člověk je jiný. Každý člověk, každé srdce potřebuje něco trochu jiného. Každé srdce se posiluje jiným způsobem. Každý má ten svůj vnitřní život bohatý jinak.
Podle mě dobrou metaforu, vyjádření toho, co je srdce, nabízí angličtina. Anglicky se řekne slovem heart. Když se k němu přidá jenom jedno písmenko, vznikne slovo hearth. Krb nebo ohniště. Heart and hearth. Trochu podobně to má němčina Herz und Herd. Srdce a krb (kamna, plotna). Ta slova nemají stejný původ. Možná ale není náhoda, že znějí podobně.
Ve starých domech stával krb v centrálním a největším pokoji. Krb byl srdcem domu. Když přišla zima, často se celý život domácnosti odehrával v místnosti s krbem, kamny nebo plotnou. Sem se lidé shromažďovali ke společnému stolu. Sytili se jídlem z teplé plotny. U krbu si ohřívali nohy. U krbu si povídali. Od krbu se rozlévalo teplo do celého domu, jako se ze srdce rozlévá krev do celého těla. Kolem krbu se žilo.
To, že v krbu hoří oheň, ale není nic samozřejmého. Člověk se musí dost ohánět, aby bylo teplo: Čistit ohniště a vymetat komín. Kácet stromy, štípat dříví a nosit ho v koších z mrazu do sednice. A pak přikládat tak, aby to nevyhaslo, ale ani aby to nefajrovalo až moc, totiž aby byl oheň silný tak právě akorát. Oheň v krbu vyžaduje pozornost a důkladnou péči. I to mají se srdcem společné.
Posilovat srdce pro každého znamená něco jiného. A vždy je to více věcí najednou. Něčí srdce blaží hudba. Jiné srdce plesá nad krásou přírody. Mnozí lidé si našli svojí srdcovou práci. Někomu srdce bije pro rodinu. Někdo má srdce na rozdávání a stejně tak pro něj čerpá posilu z lásky druhých. Právě tyhle věci lidé pak vyhledávají, když jim je u srdce úzko. A naopak, když jim z nich přetéká srdce radostí, dělí se o ní.
Každé srdce je jiné a má mnoho zákoutí. Zaslouží si naši trpělivou pozornost a péči. V tom není nic sobeckého ani sebestředného. Naopak, zanedbávat srdce je nebezpečné. Jakub nás přece zve, abychom posilovali své srdce. Abychom přikládali jako do krbu – s rozvahou, ale poctivě.
Jakub je ten biblický autor, které říká, že víru dostáváme od Boha, a přidává, že se víra projevuje i v lidských skutcích. Proto dobře ví, že musíme věnovat pozornost svému srdci a posilovat ho. Tak můžeme totiž žít zdravě a dělit se o plody dobrého života s dalšími lidmi. Právě tím se totiž projevuje trpělivé čekání. Že žijeme dobře a plodně. Tím se projevuje čekání na toho, kdo má přijít.
Každé srdce čerpá sílu trochu někde jinde. Jakub má ale jasno, kde máme čerpat především. Do adventu nám říká: „posilněte svá srdce, vždyť příchod Páně je blízko.“ Jeho příchod je tím, co především posiluje srdce.
Trpělivé čekání není pasivní, ani rezignované. Trpělivé čekání je obráceno dopředu. Trpělivý člověk posiluje své srdce z toho, nač čeká. Čeká příchod něčeho dobrého. Díky tomu dokáže vidět jeho zelené výhonky, které raší už teď. Dokáže je zalévat, dobře o ně pečovat a sám se přidávat k dobrému růstu.
Je advent. Pán Ježíš přichází. Posilujme svá srdce. Přikládejme pod oheň, ať se má kde ohřát, až se jako dítě uprostřed zimy narodí. Amen
Píseň: 239 Připravujte cestu
Sborová oznámení:
Jsme rádi, že se
už v kostele můžeme setkávat osobně, i když zatím stále platí omezené počty pro setkávání (počet lidí odpovídající 30% míst k sezení), platí omezení pro zpěv (10 lidé) a musíme sedět v rozestupech a mít zakryté dýchací cesty.
Pro ty, kteří ještě raději zůstávají doma, nahráváme kázání a publikujeme celé bohoslužby na našem webu.
V příštím týdnu se už uskuteční všechna sborová setkání: úterý 15:30 Biblická hodina pro dospělé, středa 19:30 Večerní rozhovory (pro střední generaci), čtvrtek od 14:30 Biblická hodina pro děti, na níž od 15:00 naváže nácvik vánoční hry, v pátek od 15:15 Konfirmační příprava.
V sobotu od 10:00 proběhne adventní sborová brigáda na úklid kostela a fary.
Průběžně probíhají různé opravy na faře. Petr Otradovský pečoval o elektriku, bratr Pelc o rozvod vody. Mockrát jim děkujeme!
Dnešní chrámová sbírka je určena pro potřeby našeho sboru, stejně jako ta minulá, která přinesla ?.
To, že jsme se nemohli setkávat v kostele a konat sbírky při bohoslužbách se přeci jen projevilo i na sborových financí. Naštěstí nijak fatálně. O to víc budeme vděční za velkorysost při sbírkách a placení saláru. Pokud nemůžete přijít do kostela, nebo to ještě odkládáte ze starosti o své zdraví a ohleduplnosti k ostatním, můžete své dary posílat na účet č. 130 183 8389 / 0800.
Bratr farář Michael připravil Adventní sborový dopis. Vytištěný je k dispozici v předsálí, elektronicky na našem webu.
Na internetu najdete i bohoslužby z jiných sborů – na Českém rozhlasu, v České televizi i na webu naší církve www.e-cirkev.cz. Na něm najdete i další materiály, povídání, zamyšlení a podněty pro tuto dobu, například s každodenním Slovem na doma. Tento týden zde byla k poslechu zamyšlení od J. Kašpara i M. Pfanna.
Bratr farář Michael je Vám jako vždy stále rád k dispozici telefonem, e-mailem i navštěvou. Kdybyste kdokoli s čímkoli potřeboval pomoci (byť by to byl nákup), nezdráhejte se ozvat jemu nebo někomu z nás presbyterů!
Je možné objednávat výrobky z Diakonie Rolnička. Mají tam moc pěkné věci, hodně z nich se hodí jako dárky na Vánoce pro dospělé i děti. Zde je odkaz, na kterém můžete vybírat: https://www.eshop.rolnicka.cz/. Také je možné si koupit výrobky klientů našeho vrchlabského diakonického střediska Světlo – po dohodě na kontaktech na webu.
Na stole jsou pro ty, kdo si je objednali k rozebrání Evangelické kalendáře, Na každý den, Hesla Jednoty bratrské a Zastav se na chvíli. Prosím plaťte je rovnou sestře Sedralové.
Mnoho zdraví, požehnání a milost Boží přejeme a vyprošujeme sestře Lence Husarové, která v příštím týdnu oslaví své narozeniny.
Příští neděli povede bohoslužby br. farář Jiří Weinfurter z Křížlic. Presbyterskou službou mu vypomůže bratr Benjamin Klinecký. Náš br. farář Michael Pfann bude kázat v Jilemnici a Valteřicích. S hudebním doprovodem a nedělní školou uvidíme, úklid mají na starosti Jeriovi.
Modlitba:
K jednotlivým prosbám se po slovech Společně k tobě voláme připojme slovy Pane, přijď.
Pane Ježíši žijeme v mezidobí. Byl jsi s námi a my čekáme, že znovu přijdeš. A přitom pociťujeme, že už se tvůj kolem nás v různých náznacích projevuje. Protože, věříme, že k nám přicházíš, obracíme se k tobě svými prosbami.
Pane Ježíši, prosíme tě za lidi, kteří mají těžké srdce, protože prožívají strach, smutek, nebo bolest. Prosíme tě za lidi, kteří trpí nemocemi duše a srdce. Prosíme tě, roztahuj paže v prostoru, v kterým je lidem úzko, aby se mohli nadechnout. Společně k tobě voláme. Pane, přijď.
Prosíme tě za lidi, kteří jsou nemocní po těle. Prosíme tě za ty, kdo se léčí se slabým srdcem, prosíme tě za doktory a doktorky, kardioložky, kteří je léčí. Buď s těmi i s těmi na nemocničních sálech. Dávej sílu jejich srdcím. Společně k tobě voláme. Pane, přijď.
Pane Ježíši, prosíme tě za lidi, kteří nemají domov, v kterém hoří krb, nebo topí ústřední topení. Prosíme tě i za ty, komu chybí peníze na zaplacení tepla, vody, nebo elektřiny. Navštěvuj je v jejich chudobě a dávej jim poznat teplo své lásky i naději na konec jejich bídy. Společně k tobě voláme. Pane, přijď.
Pane Ježíši, je advent a my věříme, že jsi na cestě k nám. Vyhlížíme tě s nadějí a o to více tě prosíme za lidi, kteří ztratili naději, nevědí kudy kam, nebo jen přešlapují na místě. Otevírej jim oči a ukazuj cestu dál. Společně k tobě voláme. Pane, přijď.
Pane Bože obracíme se k tobě skrze tvého syna Ježíše Krista. Buď naší nadějí nyní i navěky.
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé, přijď království tvé, buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes a odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům a neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť tvé je království i moc i sláva navěky. Amen
Píseň: 401 Zůstaň s námi
Poslání: Jl 2,21-23
Neboj se, země, jásej a raduj se, neboť veliké věci vykoná Hospodin.
Neboj se, dobytku na poli, stepní pastviny se zazelenají, strom zase ponese ovoce, fíkovník a réva vydají úrodu.
Jásejte, synové Sijónu, radujte se z Hospodina, svého Boha, neboť vám dá učitele spravedlnosti a jako na začátku vám sešle hojnost dešťů podzimních i jarních.
Požehnání: J 14,27 Ježíš říká: „Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a neděsí!“
Píseň: Každý den 447