Daniela Brodská
Biblický text (Mt 2,11):
„Vešli do domu a uviděli dítě s Marií, jeho matkou; padli na zem, klaněli se mu a obětovali mu přinesené dary – zlato, kadidlo a myrhu.“
Sestry a bratři, milý sbore!
Známý příběh o mudrcích od východu jste jistě již víckrát četli nebo slyšeli při bohoslužbách. Soustředíme se proto jen na otázky, které mohou napadnout pozorného čtenáře bible.
Otázka první zní: Jak se z mudrců stali tři králové? Matouš mluví jen o mudrcích od východu a neuvádí ani jejich počet. Ale v křesťanské tradici se již od starých dob mluví o třech králích. Proč? Řešení najdeme v Žalmu 72. Ten již ve staré církvi spojovali s příběhem o mudrcích. Připomenu jej několika verši: „Králové Taršíše a ostrovů přinesou dary, budou odvádět daň králové Šeby a Seby.
Všichni králové se mu budou klanět, všechny národy mu budou sloužit.“ (Ž 72,9-11)…“Budou mu dávat zlato z Šeby, ustavičně se za něj modlit, žehnat mu neustále.“ (v.15)
Tento výhled na mesiášského krále se vztáhl na Krista a další jej už automaticky přejímali.
Možná k tomu došlo proto, že ve staré církvi cítili určitý ostych před slovem ´mágové´. Tak se totiž mudrci jmenují v řeckém originále evangelia. Je nám jasné, že to nebyli kouzelníci nebo čarodějové z pohádek. Výraz ´mágové´ totiž původně sloužil jako titul staroperských kněží a později byl přenesen na astrology, elitu náboženské inteligence východu. To, že mudrci měli odvahu k nebezpečné daleké cestě na západ, nám ukazuje na určitou krizi tohoto legendárně moudrého světa, kde jako by bylo dosaženo všeho poznání, a tak se po generace nic neměnilo, dokud do tohoto světa nezasáhl sám Bůh Izraele. Touha mudrců setkat se s královským spasitelem ostře kontrastuje se sebe spokojenou vlažností Jeruzaléma a zajištěným postavením Heroda.
Proč jsou právě tři? Zřejmě proto, že přinášejí právě tři dary. Může zde také zaznívat motiv tří svědků, který je v bibli častější. A ještě něco pro nás: Často se pokládáme za moudré. Ale Bůh učinil moudrost tohoto světa bláznovstvím. (1K 1,20). Východiskem z tohoto bláznovství je právě pouť k nově narozenému králi. A právě tato pouť udělala z bývalých mudrců krále: Ve Zjevení 1,5-6 čteme, že Ježíš Kristus, věrný svědek, nás učinil královským kněžstvem Boha – svého Otce. A tak se k mudrcům – králům můžeme připojit i my, protože jsme ´rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid náležející Bohu´, abychom ´hlásali mocné skutky toho, kdo nás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla (1Pt 2,9).
Ale nyní jsme u druhé otázky: Proč mudrci přinášejí právě zlato, kadidlo a myrhu? Skutečnost, že přinášejí dary, překvapivá není. Přicházejí, aby vzdali hold nově narozenému králi, proto se hodí přinést dary. Ale proč právě tyto tři vzácné poklady? Jenom proto, že to je luxusní zboží? To by byla chabá odpověď. Za tím se musí něco skrývat, když si evangelista dal tu práci a přesně popsal právě tyto tři dary. Zcela jistě to souvisí se starozákonním pozadím. Izajáš (60,5-6) mluví ke zbytku Izraele, který ještě zůstává v babylónském zajetí a utěšuje jej: „…hučící moře tě zahrne svými dary, přijde k tobě bohatství pronárodů… přinesou zlato a kadidlo a budou radostně zvěstovat Hospodinovu chválu.“ Podobně vypráví Žalm 45 (6.9) o mesiášském králi, jemuž národy padnou k nohám a jehož šaty voní myrhou, aloe a kasií (skořicovým květem). Existuje ale nějaké místo ve SZ, kde se všechny tři dary nacházejí pohromadě? Ano, je to Exodus 25 a ten text je pro výklad těchto darů velmi důležitý. Co se tam vypráví? Mojžíš dostal příkaz zařídit stan setkávání: Vyhlašuje sbírku, která je v textu popsána slovy ´oběť pozdvihování´, k níž dárci přinášejí mnoho cenných věcí. Na prvním místě je to právě zlato, drahé kameny, jemné plátno, balzámy a kadidlo z vonných látek. Zvlášť důležitý je závěr oddílu. Bůh říká Mojžíšovi: „Ať mi udělají svatyni a já budu bydlit uprostřed nich.“ Celá tato sbírka je vlastně přípravou ke stavbě stanu setkávání, kde se Bůh bude setkávat se svým lidem. V Janově evangeliu je známý verš (J 1,14): „Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi.“ Kdyby byl překlad doslovný, zněl by: „Slovo stanovalo mezi námi“. Kdykoli je ve SZ zmíněno stanování, je někde v pozadí narážka na stan setkávání. Např.: Gn 13,12 Lot stanuje u Sodomy. Stanuje, t.j. – přebývá se svým Bohem.
NZ už zná také použití výrazu ´stan´ pro tělesný život. „Víme přece, že bude-li stan našeho pozemského života stržen, čeká nás příbytek od Boha, věčný dům v nebesích, který nebyl zbudován rukama.“ (2K 5,1)
Je to docela zřetelné. Stan, v němž bydlel Bůh uprostřed svého lidu, vznikl díky sbírce (přesněji – oběti) lidu staré smlouvy. Pro stan těla (narozeného Ježíše), v němž Bůh bydlí mezi národy a také mezi námi, přinášejí dary zástupci národů. Podobně zní i u Lukáše (L 2,14) ve zpěvu andělů: „Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi“ – všemi lidmi, kteří s vírou přijímají poselství, že v nich má Bůh zalíbení. Zeď, dělící Izrael od ostatních národů je stržena, Boží milost volá do okolního světa. To je zážitek vtělení, toho ´nového´, o čemž svědčí NZ.
A co k jednotlivým darům? Zlato. Pro starověké lidi bylo podstatné, že nepodléhá korozi ani nehoří v ohni. Stalo se symbolem toho, co přetrvává, symbolem věčnosti. Kadidlo v bibli vícekrát symbolizuje modlitbu. Třeba Ž 141,2 Jako kadidlo ať míří má modlitba k tobě, pozdvižení mých rukou jak večerní oběť. Nebo Zj 5,8: A když tu knihu uchopil, čtyři bytosti a čtyřiadvacet starců padlo na kolena před Beránkem; každý měl loutnu a zlatou nádobu naplněnou vůní kadidla, což jsou modlitby Božího lidu.
Myrha je podle Exodu hlavní součástí oleje svatého pomazání. Ex 30,23-25: „Ty si pak vezmi nejvzácnější balzámy: pět set šekelů tekuté myrhy, poloviční množství, totiž dvě stě padesát šekelů balzámové skořice, dvě stě padesát šekelů puškvorce, pět set šekelů kasie podle váhy šekelu svatyně a jeden hín olivového oleje. Z toho připravíš olej svatého pomazání, vonnou mast odborně smísenou. To je olej svatého pomazání.
Tímto olejem se pomazávali lidé – Áron a jeho synové za kněze – stejně jako předměty – stan setkávání, schrána svědectví, oltář i obětní stůl. Jinak řečeno: Cesta k věčnosti vede skrze odevzdání a posvěcení. Tři dary mudrců to vyprávějí všem, kteří mají oči k vidění a uši k slyšení. Když někdo přináší tomuto Dítěti jiné dary – například zásluhy svoje nebo svých předků, nebo asketické odmítání dobrých věcí, zjistí, že tyto dary nic neváží.
Mudrci z východu nám však jak svým putováním, tak svými dary ukazují pravou cestu: Dodávají nám odvahu zůstat věrní a předstoupit se svými dary před toho, který nám zjevuje svou lásku ze svých jeslí i z kříže a který řídí celý svět v milosrdenství.
Modlitba: Pane, ty víš, jak jsme chudí. Máme jen svou bídu a dluhy, úzkost a nemoci. Ale všecko ti odevzdáváme v naději, že to přijmeš a proměníš v něco, co ti slouží a zjevuje tvou slávu. Amen