Daniela Brodská
Biblický text (2Pt 3, 3-13):
„Především vám chci říci, že ke konci dnů přijdou posměvači, kteří žijí, jak se jim zachce, a budou se posmívat: „Kde je ten jeho zaslíbený příchod? Od té doby, co zesnuli otcové, všecko zůstává tak, jak to bylo od počátku stvoření.“ Těm, kdo toto tvrdí, zůstává utajeno, že dávná nebesa i země byly vyvolány slovem Božím z vody a před vodou chráněny. Vodou byl také tehdejší svět zatopen a zahynul. Týmž slovem jsou udržována nynější nebesa a země, dokud nebudou zničena ohněm; Bůh je ponechal jen do dne soudu a záhuby bezbožných lidí. Ale tato jedna věc kéž vám nezůstane skryta, milovaní, že jeden den je u Pána jako tisíc let a `tisíc let jako jeden den´. Pán neotálí splnit svá zaslíbení, jak si to někteří vykládají, nýbrž má s námi trpělivost, protože si nepřeje, aby někdo zahynul, ale chce, aby všichni dospěli k pokání. Den Páně přijde jako přichází zloděj. Tehdy nebesa s rachotem zaniknou, vesmír se žárem roztaví a země se všemi lidskými činy bude postavena před soud. Když tedy se toto vše rozplyne, jak svatě a zbožně musíte žít vy, kteří dychtivě očekáváte příchod Božího dne! V něm se nebesa roztaví v ohni a živly se rozpustí žárem. Podle jeho slibu čekáme nové nebe a novou zemi, ve kterých přebývá spravedlnost.“
Kázání:
Sestry a bratři, milý sbore, dnes poslední neděli v církevním roce, jde o druhý příchod Ježíše Krista. V apoštolském vyznání víry je to vyjádřeno slovy: ´Přijde soudit živé i mrtvé.´ Od počátku do dnešních časů jsou tu dohady a rozepře, kdy se to stane, že Ježíš Kristus přijde a jak to bude při jeho příchodu vypadat. Nikdo na to nezná odpověď, ani bible. Navzdory tomu pisatel druhého listu Petrova se musí bránit před lidmi, kteří se posmívají a říkají: „Kde je ten jeho zaslíbený příchod? Bude vůbec někdy? Neděje se vůbec nic. Podobně jako dnes mnozí říkají: Bůh přece vůbec není.“
Odpověď na otázku, kdy a jak se Ježíšův druhý příchod uskuteční, by byla pouhá spekulace. Bůh nejedná podle jízdního řádu, z něhož by bylo možné vyčíst čas a místo Ježíšova druhého příchodu. Bůh chce mnohem víc, abychom jeho slovu a jeho zaslíbením věřili. V této souvislosti lze dojít k zajímavému zjištění: Doslovně není v textu kázání řeč o Ježíšově příchodu nebo druhém příchodu, nýbrž doslova se mluví o jeho ´přítomnosti´. A myslím si, že Ježíšova přítomnost, jeho přebývání v našem životě, ve světě – je to, oč dnes jde, oč jde každý den.
Jeho přítomnost nám chce pomoci, vzpružit nás, je to něco, z čeho se radujeme a smíme s tím počítat – ne někdy později, ale nyní. Tak, jak to říká vzkříšený Kristus církvi: ´Já s vámi jsem po všechny dny, až do skonání světa.´ To nás potěšuje, nemoc a doufáme i umírání, bude pro nás trochu snadnější. Ale i starosti všedního dne vidíme jinýma očima. Při prosazování spravedlnosti a pokoje, což se jeví tak často bezvýhledné, budeme víc důvěřovat, poněvadž on, Ježíš Kristus, je zde a my tu nestojíme sami. K tomu malá poznámka: Jeden můj dobrý známý z Německa, dostal od pronásledovaného křesťana z Libérie jako památku kovový křížek, vyrobený z patrony. Tento malý předmět mu pověděl o utrpení, ale mnohem víc o důvěře a síle, které ti válkou stíhaní lidé, očekávají od Ježíše a jeho přítomnosti. I když odhlédneme od pronásledování v Africe, my žijeme jako církev, nežijeme my všichni jako jednotlivci také z toho, že on, Ježíš Kristus, je s námi a zasazuje se za nás?!
Z textu kázání je třeba vyrozumět, že křesťané tehdy (a mnozí i dnes) čekají na viditelné Ježíšovo zjevení, tedy ne jen jeho přítomnost v duchu. Myslím, že jde o to, co očima vidíme a posuzujeme. Ten můj německý kolega mi ještě vyprávěl, že znal jednoho katolického křesťana, který svou víru ztratil, pak od něho slyšel pozoruhodnou výpověď: on potkal Krista. Jak to? Spolupracoval s jedním sociálním pracovníkem, který byl dříve boxerem. Ten začal pečovat o kriminální mládež. Nikoho nepomíjel, ani ty neobtížnější, s žádným z nich to nevzdal. A bývalý křesťan pochopil: takto by jednal Ježíš; a skrze toto setkání znovu nalezl svou víru.
Nebo: jsou lidé, kteří říkají: v pokojné revoluci 1989 se zrcadlil Ježíš: revoluce bez násilí, částečně provázená modlitbami o pokoj, s čímž mocní nejméně počítali. A jak bychom se mohli k takovým zkušenostem postavit? Chtějí nám říct, Ježíš se může takto zjevit uprostřed života, může vstoupit svým zjevením.
V každém případě se vyplatí, počítat s Ježíšovou přítomností – nyní i v budoucnu. Pisatel Druhého Petrova dopisu jde tak daleko, že může říct: Skrze něho, Ježíše, svět může být lepší, spravedlivější. Doslova v textu stojí: ´Podle jeho slibu čekáme nové nebe a novou zemi, ve kterých přebývá spravedlnost.´ Velkolepá, úžasná vize! Už starý Izrael žil touto silnou nadějí. (Iz 65,17) Skrze Ježíše je toto Boží zaslíbení obnoveno a posíleno.
Ale, prosím, v přemýšlení nad tím se neunáhlujme: že to zní příliš pěkně, aby to byla pravda! Bible je dostatečně realistická a počítá s nebezpečím pro životy lidí a s katastrofami ve světě, jak je denně zažíváme. Nespravedlnost, násilí a katastrofy, které mohou způsobit konec všeho života na zemi, nejsou pouze fiktivním scénářem, to víme, to prožíváme. A bible nás učí přijmout to jako Boží soud. Otázka je, jestli to musí dojít tak daleko. Vizí o novém nebi a nové zemi nás chce bible odvrátit od toho, abychom budoucnost světa viděli jen negativně, černě, abychom nepřehlédli nebo zcela neprohráli šanci obnovy. Vidět svět jen negativně by bylo bezbožné, to bychom s Bohem už vůbec nepočítali, ale dali se určovat jen děsivými zprávami v televizi a svým strachem a skepsí.
´Čekáme nové nebe a novou zemi, ve kterých přebývá spravedlnost´ píše se. ´Čekat´ znamená: Bůh neobnoví svět náhle, jako mávnutím kouzelné hůlky. Potřebuje čas a tento čas je třeba využít. ´Čekat´ neznamená pasivní čekání, při němž složíme ruce do klína, jakože pro spravedlnost a pokoj nemůžeme nic udělat. Ale my můžeme! Jeden teolog řekl, že se jedná o ´aktivní čekání´- při němž se pozvedneme a čas využijeme. Je nutná trpělivost a vytrvalost, abychom dělali malé kroky pro větší spravedlnost. Mysleme na zcela jednoduché skutečnosti, jak se nedostává spravedlnosti ženám, dětem, postiženým. Spravedlnost ještě mezi námi ´nepřebývá´, je nanejvýš hostem. Je zapotřebí času, trpělivosti, práce a modliteb, zaměřených k cíli, aby spravedlnost ve světě byla doma, aby u nás ´přebývala´.
Ježíšova přítomnost nám chce pomoci, abychom neztratili cíl z očí, abychom si podrželi naději na nové nebe a novou zemi, místo toho, abychom rezignovali na tuto silnou naději pro život. Nejen my při tom musíme mít trpělivost. Pravdou je, že Bůh musí mít trpělivost s námi, abychom došli k poznání a obrátili se k němu. Tak najdeme dobrou cestu.
Modlitba:
Pane, prosíme o víru naději a lásku. Posiluj v nás odvahu a vytrvalost. Amen